Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDo odražených slov
Autor
Matyjustin
Po jakých cestách,
že to chodí poutníci,
kterým snad nikdy nebude odpuštěno?
výlety po okružních myšlenkách
poutní místa k pláči
a jen vrány ukazují na odražená slova
a chůze je tím nejlepším způsobem,
jak k něčemu dojít
trápení pak
tou nejlepší filosofií
Počkej na mě! křičí dokonalý hrdina
(...jehož oči za dokonalými brýlemi
žadoní po gazelím mléku)
Zastav své kroky! poroučí milostivý spasitel
(…není to ani týden
co ho načapali s pornografií
paparazziové studu)
Nechte si zajít chuť...
odpovídá poutník
vymlouvavými přidrzlými gesty
a přitáhne tlumok s nasbíranými tíživými kameny
Je čas...
kroky míjí polibky
odraženým slovům narůstají vraní křídla
"...a všechno co se leskne v očích je klam
- na to pamatuj" odříkává si
kam poutník vkročí
tam hlásá
zašlé chutě
a místo kříže má prázdné ruce
"...taky dobře..."
ale když usne, zdá se mu...o pravých cestách
na kterých mu snad nikdy nebude odpuštěno
"Kam až dokáži dohlédnout?"
ptal se sám sebe na vrcholku hory?
"až tam, kam nechceš vidět" prořekl se anděl
a mávl po větru vraními křídli
Tak poutník potkal anděla
nevedli rozpravy
jen seděli
na vrcholku té hory
žehraly v srdcích
odezíraly si klamy z duhovek
a přáli si do prostoru
„To přečkám“
odpověděl náhle anděl
„to přečkám“
opakoval poutník
pak přišlo loučení
rychlý sled mnemotechnických pomůcek
když dojdou prostá slova
a směry se rozcházejí
když to nevíce potřebujeme
Cesty…jsou nekonečné, nevyzpytatelné
a většina vede k mrtvé Háthor
snaha se cenní
to je jisté
tak zřejmé
nadosah
…ale jen poutníci a andělé
vědí, že jim nikdy nebude odpuštěno