Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSníh a tak dál.
19. 01. 2004
3
0
683
Autor
kralkula
Ten okamžik, kdy hrobník tesá do kamene jméno mé?
Nezahrávej si se mnou, živote! Jsem na pokraji blázění....
Copak nevidíš?
Sníh spadl na zem. Na teplou zem, kudy lidská stopa vede.
Na zem teplou...
... však známo jest místo, kde i sníh chlad zebe.
Vrátka rezlá, žádná stopa. Jen člověk hledající stín.
Bloudí krajem; volá; sténá.
Neslyší ho, pomoct nelze.
Hrobník hlínu veze.
Sype, sype, sype .....
tělo v rakvi sípe.
Pomoc... pomozte mi. Můj plamen hoří dál,
však mužík nehleděl a zasypal.
A nepřestává padat sníh.
Ležím sama, zemí zasypána.
Nedýchám.
Překvapují mne pudy sebezáchovy,
však čí jsou?
Mé ne.
Jen jedno přání...
vykašlat tu zeminu.