Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejednou večer
19. 01. 2004
8
0
3149
Autor
Nevímkdo
takový normální večer
dívám se do cizí tváře
ani oči nepoznávám
pach těla
kdysi mě vůně
jeho potu
dovedla k extázi
pravidelné pohyby
duše se brání
ale
tělo musí
a pak
zády k sobě
myšlenkama jinam
prosím nedýchej tak nahlas
nedýchej
potichu vstanu
otevřu si lahev
lahev výborného
drahého tvého
zkurveného vína
vypiju ji
vyjdu ven
otevřu auto
otočím klíčkem
pojedu
polní cestou
rozjedu to
na plný plyn
ten strom už mám vyhlídlej
Ten strom tam nech.
(myslím tedy v téhle básničce, ale i jinak)
Právě ta určitost je to pravé.
*
ten strom nikdo nepotřebuje....
ale moc líbí, je to upřímný***
ale tem konec je příliš určitej, moc popisuje...
je v něm prostě příliš mnoho slovíček a trochu to rozmělňuje výtečnej začátek... no asi tak...
navzdory_čtenářům
19. 01. 2004
ani oči nepoznávám
pach těla
a pak
zády k sobě
myšlenkama jinam
*
---------------
klíčkem?
To je nářez - raději nevzpomínám, jestli jsem to taky někdy zažila. ***
Nevímkde je ten strom, jinak bych ho včas pokácel !!!
Napsané je to pěkně. :-)
a pak
zády k sobě
myšlenkama jinam
prosím nedýchej tak nahlas
nedýchej
*
jinak ten strom bych taky nestavěla do cesty...
bez něj vyzní líp..
první půlka je lepší...