Já už tě znám...

a tak se maskuju do stejně všedních slov... Tahle věta se mi tam moc líbí. Já jsem si dal na Písmákovi pauzu,ale je dobře že mi tohle dílko neuniklo. A jinak díky za přání k narozkám...

uprimne, tohle moc ne..

...co je důležité, je očím neviditelné...

Nechci děsit, ale časem si velice shodní lidé připadnou neshodní... Jinak líbí*

A ti rozdílní najdou spoustu společností.

Ale časem se to stejně rozhodí a jde jen o to, jestli si zase v sobě najdou společné...

ne, asi to není o společných zájmech...možná o podobném pocitu zranitelnosti?...

Smajlinka - Mě přijde, jako bych to znal. Do mě se také kdekdo snaží proniknout. Dva lidé, kteří se setkávají častěji a mluví spolu, se tomu nevyhnou. Ale neřekl bych, že to má něco společného se zranitelností. Ty to asi vidíš jinak. Rufus - mě se spíš zdá, jako by se časem jeden každý stával tím druhým.

N_Č:no poezie je o tom, aby si tam každý našel to co potřebuje jeho duše, a já vím, že nikdy nikdo nebude cítit to co já, když to píšu, to je na tom to krásné, nemyslíš?

Mě by naopak potěšilo, kdybych s autorem mohl na chvíli sdílet jeho soukromé tajemno. Takový momentální pocit sounáležitosti, pochopení.

to je druhá strana mince...

Juchú Jů Hele Neděle ...Jsi stejný jako já... Něčím mi to přišlo zajímavý a neokoukaný, ale celkově z toho mám prapodivnej pocit.