Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaposledy
19. 01. 2004
5
0
1865
Autor
inblue
Sílu světa
sbírala jsem v sobě tisíckrát.
Spadl na mě
vzdušný zámek? Byl to vzdušný hrad!
Jednou provždy
pomyslné kufry zabalit.
Vždyť i já mám
tohle právo žít a nechat žít.
Ale běda.
Vzpomínky jsou silnější než zlost.
Copak jde to?
Křičet v poli, jen tak, pro radost?
Stojím tady
tolik hrdá... mlčím o pomoc.
Už tě nemám.
Letmo políbí mě vlhká noc.
Pěkně prosím,
nachystejte hlavu ke stětí.
Velké činy
nesou s sebou velké oběti.
"Pekně prosím,
nachystejte hlavu ke stětí.
Velké činy
nesou s sebou velké oběti."
Tohle zase oslovilo mne ---- *t a posíám úsměv
Už jsem se lekl, že se naposledy pokoušíš básnit:) Neboj, nezabiju ji, ale ta posledni část je lepší neš celý zbytek dohromady. Ale tohle bych si teda do památníčku určiě nedal...takže pokrok!