Písmák Podzimní
Je podzim
zas se víří prach
co ulpívá mi na řasách
a víčka těžknou
Divadelní
"Pro dnešek končíme "
Nic není smutnější
než vyprázdněný jeviště
když světla zhasnou
Občas
Zase jsem úplně jinde
než bych měla být
(blíží se svátky)
zase je mi skoro o rok víc
V roze(dn/chv)ění
Když ježí se mi chloupky na vnitřní straně stehen
už dávno není červenec
(ochladilo se a zimou mi červenají tváře)
ale ještě není leden
Tak trochu pitomá...
Po dlouhý době.
Sama ve svym křesle
v sobě zas půl a jednu lahev vína
(přiopilá)
Pro Tebe
Poslední dobou mě bolí celej svět…
O pár dní zpět
a všechno bylo jiný…
Poslouchej chvíli
Bludička
Nikdy bych nevěřila
jak se může život změnit za 120 hodin
kdybych to nezažila
A všechno je tak nějak
Chci
Chci
abys do slabin mi zase nehty kreslil
a zuby vepsal na zápěstí
příběhy pohádkových nocí
May Day
Tísňová volání
do odměřené noci velkoměsta
Kolik bolesti dokáže se vtěsnat
do čtyř místností
Včerejší realita je dnes fikcí
Svalový křeče vkleče
snáším
když žízeň hasím
Tebou
Cry - Baby
Občas bych si přála být tebou
s tebou
zebou
mě palce na nohách
Pohádková
Natruc všem filosofům
ve smutku našla jsem pralátku
vlk tehdy ukousl hlavičku kůzlátku
a nechal ho vykrvácet.
Srdeční arytmie
V krajině srdeční zas lehká arytmie
co tiše jako zmije
ustlala si v pravé síni do klubka schoulená
pod tíhou světa se mi podlomila kolena
Miláčku
Poslouchej miláčku
tiše ti zašeptám
jemně se rty dotknu lalůčku levýho ucha
Necítím konečky prstů miláčku
Na březích solných jezer
Sama v sobě hraju na schovávanou
před pikolou
za pikolou
nikdo nesmí stát
Náhlý ztráty
Nasypal jsi mi do hlavy pár hřebíků ( do rakve )
a možná víc než pár
pro jistotu
Abych tu seděla
Pohřbená
Hrnek horkýho čaje
s pořádnou dávkou medu
kterým si snažím kompenzovat
svý zpackaný bytí
Na slzy je brzy aneb Malá ubrečená víla
Potřeba spánku který nepřichází
a v krabičce poslední cigareta
krvavýšrámy na zádech
z probdělé noci
Mý černočerný já
Pár hodin přerušovanýho snění v rozpolcení do rozednění
co bylo včera to dávno není chvilkový rozechvění řas chvilkový opojení že v každým z nás (tedy i ve mně) se někde hluboko uvnitř skrývá náruživá pomíjivá(tak už to bývá) potřeba citu v mý duši jako v holobytu v prázdnu bloudíš a v černočerným koloritu mých myšlenek že navenek jsem milá vtipná roztomilá tak trochu stejná (tak trochu jiná)že není všechno zlato co se třpytí odkvetlý kvítía litry pitípití pití. co na pár chvil pomáhá zapomenout že nejsi se mnou / že jsi s cizí ženou/
Jinej svět
tak strašně sama
a tváříme se ra-dost-ně
zas a znova zavírám oči
a dej si dvacet
Zase se lituju a to já umím nejlíp...
Dneska byl hodně špatnej den
a ještě horší noc je přede mnou
ze svý letargie ven
když sny se halí tmou
Včera...
V šeru vypadá všechno tak nějak hezčí
všiml sis.
Tvý řasy
moje pleť
Jakože
A vlastně vůbec nevim
co chci říct
když většinou píšu jen v depresi
a tu bych teď teoreticky mít neměla.
Zase, zase, zase...
A zase jsem tě viděla
a zas je všechno v hajzlu
jak hezký bylo zapomenout
na to že jsi
...
Chtěla bych umět vrátit čas
ale vlastně ani nevím o kolik
kdy to bylo ještě dobrý
a kdy už to začalo jít z kopce
Poslední rozloučení
Nosím v sobě mrtvolu své lásky
conadobro ztratila těch jednadvacet gramů
a já už dávno vzdala svoji snahu
přivést ji zpátky k životu
Pocity aneb Malá zmrzlá víla
Lampy září do tmy
jak jantarový kočičí oči
a na stromě sedí spousta malejch amorků
Chodim kolem něho každej den
Altersvěty
Jsem sama ve svým altersvětě
a konce jsou vlastně začátky
někdy mě napadá, že jsem jen něčí sen
. bez spotřeby energie.
Prolínání
Nerozhodností trpící
přetrhat všechna pouta
aby to nebolelo
Nesvá a sobecká
1.12. 2004
"Dneska je srdíčkový den,
přispějte na přístroje pro děti. "
A ztuhlej úsměv
a zmrzlý ruce
Indisponovaná
Jako dech po ranní cigaretě
jako tečka holé větě
zase mi scházíš.
Moře dělá mořem sůl
Jsem...
Jsem kubistický portrét anděla,
jsem stokrát vylhaná nevěra,
jsem hloupě nepravdivá pověra,
jsem proradně něžná hetéra.
Všechno při starým
Taková doba a vůbec nic se nezměnilo.
Sedíš tu naproti mně a jsou to pořád ty samý velký ruce, ten křivej úsměv, co mi pokaždý rozklepal kolena, ty krásný, krásný hnědý oči a "nenápadný" letmý doteky.
Pořád se spolu dokážem smát a skáčem si do řeči,tak jako dřív, i když se mi to ještě nedávno zdálo nemožný.
A možná trochu flirtuju, tak nějak nevědomky.
Nic než jen slova
Všichni mí muži už mě opustili,
jestli byl to jen sen nebo tu vážně byli.
A i když v mém srdci zní tisíc teskných staccat,
nikdy, už nikdy víc mě neuvidíš plakat
Láska je kurva
Dneska si oblíknu ty rudý šaty
(jo, ty který tolik nesnášíš)
a budu se tvářit strašně lacině
a až večer přijdu, radši mě nelíbej,
Bez tebe
Tak jako v polámané hrací skříňce
růžová balerína netančí,
tak jako v ucpané vodní dýmce
Ti vůně vanilky vlasy nesmáčí
A tak je konec...
A tak je konec, odpískáno
poslední naděje zemřela,
zbylo jen prázdno,tak zoufale málo,
když teď už vidím,že nikdy jsem tě neměla.
Julince
Až teď mi dochází všechny tvý kvality,
všechno to,co v tobě ztratím.
Až teď mám oči hořkým žalem zalitý,
jednou se sejdem, víš. A pak ti to vrátím.
Mít tak ...
Mít tak bleděmodrý mžitky před očima
a průsvitný křídla motýlů
a jiskru, co nikdy nezhasíná
a umění vyhnout se omylům.
Do morku kostí
A v morku kostí schoulená má bolest z tebe,
nevyléčitelná choroba.
Najít tak vhodného dárce kostní dřeně,
co se ti podobá.
Mamince
Dívej se na svět mýma očima,
pomocí nože vyndej mi je z hlavy,
já budu poslepu znovu začínat
a snad se tě jednou konečně zbavím.
Do dna
Už se mé představy dávno změnily,
pro dnešek necháme pravdu vínu
abudem předstírat (alespoň na chvíli).
Do něžných polopravd pochováme vinu.
Ničíš mě
Mám oči dokořán za zavřenými víčky,
vykřičet do ticha svou beznaděj,
z bezmoci zaplétám pevné smyčky,
možná jsem hloupá,tak mi vynadej.
Podivní jednorožci městem se ubírají
Dívám se mu do očí. Vidím je poprvé v životě a přesto mi jsou tak známé. Vypadají chladně. nedotknutelně, ale já vím, že to tak není.
Polykač citů
Bez chuti polykáš moje city
a já se ptám, co tě k tomu vede,
po špičkách opouštíš cizí byty,
po řasách stékají mi kousky tebe.
Bolest
Co je tobolest. Když hlava mi hoří a v krku tak sucho,že ačkoliv piju,žízeň nikdy neuhasím. Když nedostává se mi vzduchu a plíce hrozí vybuchnout. Když žíly v těle pukají a z očí i úst pryští krev.
Připíjím
Připíjím na listy, co právě umírají,
připíjím na slzu, co po tváři mi stéká,
připíjím na stromy, co vzpomínají,
na tebe, na mě, na člověka.
Nekonečně dlouhé loučení
Jedna za druhou k zemi padá,
v řadě tvá láska, něha, touha,
ve váze z výprodeje růže zvadá,
tahleta noc je zatraceně dlouhá.
Děkuji
Dříve jsi často říkal "MILUJI",
znával jsi každou moji vrásku,
a já ti přese všechno děkuji,
když vidím umírat svou dávno padlou lásku.
Harlekýn
Za okny lehce mží,
snažíš se utéct svému stínu,
je noc,tak plná lží
a smutných tváří harlekýnů.
Kde jsi ty?
Je noc,jsem já,jsi ty,
to všechno je ti ještě pořád málo.
Je noc,co voní pocity,
snad chceš se ptát,co se to s námi dvěma stalo.