Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFour Seasons
30. 01. 2004
2
0
969
Autor
Veocko
Až jaro zaťuká
na okno zvenku,
zapomeň na kluka,
vezmi halenku
a buď volná jako pták.
Když potkáš léto
na prahu dveří,
vezmi jed na to,
že jako peří,
lehký bude každý mrak.
Podzim tě zastihne
na prahu smutku,
nikdo se nevyhne
špatnému skutku,
nemysli už na to tak.
Zima se ohlásí
ledovým dechem,
mrzouti obrostou
na chvíli mechem,
všechno bude naopak.
V 1. versi bych tam nedal vezmi halenku, ale treba popadni halenku. Take celkovy dojem trochu kazi konec 2. verse, ktery mi tam moc nesedi
Geniální myšlenka kompozice - nakousnout a kousat až po polknutí. Opravdu hezké. Taky se mi líbilo, že jsi se na konci vrátil zpět k problému začátku, ostatně přesně jako jaro střídá zimu. Připomnělo mi to hada Urobora ze Sapkowského. t*p