Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNechci
01. 02. 2004
3
0
785
Autor
Strny
Příliš mnoho času strávil jsem zahleděn do nebe,
příliš mnoho času ztratil jsem klopením očí,
už téměř nevím jaké je kouknout se před sebe,
má duše stále se vzpírá: nechci, NECHCI, NECHCI!
se podívat před sebe…
Příliš mnoho času ztratil jsem kopáním do země,
příliš mnoho času ztratil jsem pohřby své duše,
a ona mě, navyklá, konejší, hladí mě,
teď můj křik se ozývá: nechci, NECHCI, NECHCI!
se zakopat do země…
Už příliš mnoho ztratil jsem hleděním do sebe,
už příliš mnoho ztratil jsem řečmi,
pohledem nahoru nevzlétnu do nebe,
ale teď už jsem jiný, teď už to nechci, NECHCI, NECHCI!
…já nechci jít do nebe!
WilliamThema
09. 02. 2004
Tohle znám - nával pocitů a emocí, co Ti lžou, že všechno bude lepší a druhej den zjistíš, že se nic nezměnilo...:-/
TIP
jsem z toho trochu zmatená... opakující se "nechci" v každé sloce mne nejdříve popouzelo, ale v závěru už se mi celá báseň složila...
trochu kope melodika, ale zase to dává pocit jisté rozervanosti takže to vlastně nevadí...
je to velmi afektovaná báseň...
má dozajista své chyby, ale celkově vyznívá silně...
To NECHCI je tvrdě vzpouzející se...
Pročpak???
Ale jinak jsou tam dobrý postřehy...
(koukat do nebe-klopit oči, pohřby duše)
pohledem nevzlétnu do nebe..., ale přesto tušíš, že se to může stát... :-)