Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seublížila jsem
06. 02. 2004
0
0
1826
Autor
teqrilla
Pozdní zimní večer v jdnom vyhřátém koutku jsem začala pomalu ztrácet vše důležité...
Člověku, na kterém mi záleží jsem řekla: „Miluji tě.“
Políbil mě. Mé srdce poznalo, že mu nejsem lhostejná.
Člověku, na kterém mi záleží jsem řekla: „Chci tě.“
Uchopil mě. Moje tělo pocítilo, že po mne touží.
Člověku, na kterém mi záleží jsem řekla: „Nevěřím nikomu. Ani tobě.“
Nepolíbil mě. Nedotkl se mě.
Na mé rameno uronil slzu.
Chtěla jsem mu pomoci, tělo mu však nestačilo.
Do srdce mi bodaly tisíce jehel, srdce ho potěšit nedokázalo.
Nevěřím mu. On mi nevěří mně. A přitom ho mám tolik ráda.
taky vetsinou nevim,kam co zaradit...,jinak bych rekla podobne jako empty...je to takove hodne zamlzne,pro clovicka,ktery se nezucastnil situce...
Není to špatné a určitě to vyjadřuje nějaký tvůj psychický stav. Nezasvěcenému čtenáři však zcela jistě unikne pointa. Nemyslím si, že zařazení této věci coby úvahy je příliš šťastné...