Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDovednosti
03. 06. 1999
0
0
4536
Autor
castan
Chtěl bych svým citům kralovat,
poručit marnosti své,
proč umí lidé milovat,
proč nebýt přátelé?
Srdci jen těžko to vysvětlíš,
rozum jen zůstává v koutě,
když potom ráno se probudíš,
vzpomínky na lásku zvou tě,
na slavnost plnou zázraků,
do malé báječné zahrady,
všude tam létají motýli,
tobě však rána jen do brady.
Kdosi tam na nebi čaruje,
barvy nám stále převrací,
opaky ke všemu maluje,
mládí naše nám utrácí...
Ten střed je krásná definice lásky ... ze "slavnosti plné zázraků" se mi až zatočila hlava .. proč už teď nepíšeš???
Gity má pravdu, že citům neporučíš
lásku svou skrytou věčnosti nezaručíš
"kdo nabídne přátelství tomu, kdo chce lásku, jako by nabídl chléb žíznícímu..."
lásku svou skrytou věčnosti nezaručíš
"kdo nabídne přátelství tomu, kdo chce lásku, jako by nabídl chléb žíznícímu..."
Když to říká Castan asi to nebude tak mylná představa a doufám, že i já o tom vím svoje...nebo nevím, možná jen udýchaně tápu...Castane řekni to ještě jednou, ať vím, že to není pravda...
jenom, ze je to hezky. (kdyby city nebyly, byl by klid, ale jestli by to za to stalo)
Myslím si, že umíš svým citům kralovat... A když se ti královské jablíčko někam náhodou zakutálí, najde se určitě někdo, kdo ti ho rád podá. Bude to nejspíš kamarád...:-)
Neporučíš svým citům. Dostanou tě kdykoli se jim zlíbí. Čarodějové nebe či srdce - je to jedno. Vášeň lidi spaluje a nemyslet je nutí...neptá se co pak.....