Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUž je pozdě
Autor
pilna_vcelka
Zelenej balvan se vyvalill před tvé bosé nohy. Lekl ses a on změnil chameleonsky barvu na červeno. Potom ti to začalo být jedno a on se zase změnil, tentokráte na světlešedomodrou. Už jsi to poznal? Andělé tančí a umírají stejně jako tvé pocity.
Odšpuntováváš láhev vína (ryzlink rýnský) a doufáš, že k tobě přiletí lepší múza. Nebo aspoň nějaká?! Kytára ve tvých rukou teď kvílí - mučíš ji jako nikdy. Slibuješ, že se v tom očarovaným víně utopíš. Ale to já ti nevěřím. Chtěl by ses utopit ve mě. Prý- "zkusíme to?"
Dál muč tu svou kytáru a pij to zelený víno z bílé lahve (nebo naopak?). Já ale takovou barvu a ty city nechci. A vím, že ty to snad nikdy nepochopíš (chyba je v tom, že se ani nesnažíš).
Vlastně jsem si vždycky přála, abys mi dal pusu na nos, ale to´s ještě byl moc volný a doufal, že ti nikdo tu svobodnou okřídlenou volnost nevezme. Už ale víš, že se mnou ji budeš mít vždycky.
Užívej si ji, ale sám. Já se zatím budu modlit, ať nalezneš někoho, kdo by tě miloval a přál ti svobodu jako kdysi já. Hodně štěstí....
..nemohla bych dál