Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLabutě, fontána a Mariánky
Autor
Bibour
Pro pobavení...kámoš odjížděl z Mariánských Lázní a já dostala nápad, že budeme smskovat rýmovaně...takže půlka je moje a půlka jeho, pokaždé trochu jiná nota...a dovětek v próze-holá skutečnost, stará víc než 15 let...
Sedím si ve vlaku,
svačinu ve vaku,
v duši mám temný stín,
kdypak tě lásko má,
kdy tě zas uvidím?
Nejsi město mých lásek,
jsi město dobrodiní,
jsi oázou v těžkých časech,
klínem pochopení
Pro mě jsi zas městem mládí
omamného vzpomínání
na procházky po okolí
na květiny, které voní
na fontánu, která zpívá
když se večer připozdívá
na tu dívku, co už není
na jezírko s labutěmi...
Světel kouzla omamná tě klamou
lákají, dovádí, svádějí v tmách
Podlehneš, odoláš, otázku kladou
jsou jenom pozlátkem v snách
Krásný je den, co odeznívá
slunce co neskrývá tvář
mráčky na nebi co dovádí
potůčku vody proud
Jsou tam ještě? Ty labutě? Terezce tenkrát jedna málem vyklovla oko - byl to mžik, já jsem se podívala někam jinam, Terka udělala krok k labuti, a pak už následoval spolehlivě řev. Jo, labutě jsou holt krásné, ale nebezpečné.