Písmák Víš Níž
VÍŠ NÍŽA ty to víšA víš to moc dobřeŽe na rameni nosím křížA potom ležím vhroběDíváš se slepěA já se vidím vtoběSměju se seběA ty to v횎e myš nám vyjídá spížA hudba hraje a ty spíš, spíšA ty to moc dobře víšTeď propadám se nížNechtěj po mě vícZe života jsi mi udělala křížNa kterém nosím zlobu ktoběA tíhnu dál, a ty to v횎e tíhnu ktoběCos nechala mě níž ležet vhroběA moc dobře to víšCo jinému nepovíšOdpusť mi tvou zlostZlost, která vykvetla vhroběKtoběA ztebe není nicCo zanechal bych vsoběA ty to moc dobře víšStejně jako jáCo hniju vhrobě já potravou červů se stalHlínou se stalPak rostlinou se stalCo stala se darem toběTeď radostí je toběStejně jako jáA moje láska co leží vhroběA ty si myslíš že už to víšVíš co už známA víš to moc dobřeStejně dobře jako jáA já vím že ty to víšA že se ke mně nikdy nesnížíš.
Stal se snem
STAL SE SNEM
Končí sen, když noc promění se vden
Končí sen, když oheň chopí se stěn
Byl to ten, odsouzený pohledem
Ranou z luku skolený
Ranou zluku skolený
Já po kolenou chodil
A zas výčitkami se brodil
Všechno bych pro ni udělal
Lapiduch
Pane, dej abych netoužil po útěše, ale utěšoval
Netoužil po porozumění, ale rozuměl
Netoužil po lásce, ale miloval
Celým svým srdcem
Obžalovaný
Obžalovaný
Obžalovanej ze všech možnejch zrad
Za mřížemi se ptám
Kdy a jak jsem do toho spad
Nesmrtelný
Nesmrtelný
Dívá se na mě sdůstojností
Jedinou věcí kterou má
Vzpomínky soupeří s minulostí
ŘEKLI SI SVOU PRAVDU
ŘEKLI SI SVOU PRAVDU
Než se svlíkli řekli si pravdu
Vtu chvíli pro ně skončil svět
Řekl jí svou pravdu
ASI JSEM TEN ZLEJ
ASI JSEM TEN ZLEJ
Mám jednu přítelkyni
Co ví o mě víc než dost
Připadám si nevinný
Motýl
Motýl
Jsem motýlem zapleteným vpavoučí síti
Blíží se pavouk sbohem stačí říct
Deset tisíc lžiček obléhá nůž
¨Modlitba¨
Bože, dej mi rozvahu, abych
se vyrovnal stím co nemůžu
změnit, odvahu, abych změnil
to, co změnit můžu, a moudrostabych dovedl obojí rozlišit
Jsem svůj
Jsem svůj
Sobecky vřadě stojím jak pán
Svírou a nadějí že jsem tu sám
Vše co jsem skrýval jsem jim už dal
Propast
PROPAST
Upadám na dno propastí svých
Od ní mě čeká jen nechtěný smích
Duše se stydí bojím se jít