Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Maják

09. 02. 2004

952

Autor

francis

Má plachetnice, vzdorujicí bouřím několika posledních dnů,tak osamocena a vyčerpána únavou, tam v dáli kde se naplňuješ a poté rosteš navracením se k mému břehu, svitím Ti abys vždy nalezla správný kurz a doplula v bezpečí sem, kde si mužeš stáhnout plachty a dát odpočinout posádce, zde uvnitř stěn mého domu postaveného na pevných základech. Na konec až i Ty s ní prohraješ a odejdeš žít pro jiný svět, vzpomeň na strom v zahradě a vyjdi ze dvora. Dvory jsou přece tak nehostinné. Budu sedět na jedné větrem zkoušené větvi s místem pro Tebe.
Po ránu vím, že se stopy z písku které zde zanechal kapitán nevytratí, až s ním k večeru opět připlujěš.