Vím, že nic nevím.
Psychologem bych byl moc rád, ale jak sama vidíš, moc mi to zatím nejde.
Pozorovatel. Hele,nehraj si tu na psychologa,stejne nic nechapes
No jo¨... co my to připomíná..?
Ten můj neumí ani řídit autobusy.
Jinak alimenty platí, ale ne zrovna pravidelně atd...
Nejsi sama a uvědom si, že asi jsou i horší tátové. Ne zrovna ten můj, ale některý svoje děti i zabíjej...
Můžu říct, a naprosto zodpovědně, že mám úplně stejnej názor. NENÁVIDÍM SVÝHO OTCE, klidně ho jednou bez výčitek zabiju a kdo mi to bude vyčítat? NIKDO!!!
a to ani nejsem šílenec, když tohle píšu..
Jo a tip. Samozřejmě
pozorivatel.jak sakra můžeš soudit někoho koho neznáš?? O kom je napsana jedna jedina basnička a vlastně ani neznáš autora?? Nesud lidi který neznáš a nepouzuj ani jejich chyby,když o nich víš uplný hov....!!!!!
Nevim, jestlis tu četla všechno, ale na to jsem tu už odpovídal.
Nikoho nesoudim - to ani nemůžu. Soudit může člověk jen sám sebe. Já jen napsal, co mě při čtení napadlo.
Mimochodem, z toho cos napsala chápu, že právě ty mě odsuzuješ, aniž bys mě znala.
Byl bych rád, kdybys mi nic nenařizovala...
Tak to dělám já. :) ... Ublíží jednou a já ublížím zase jemu.
Nechtěla jsem urazit ... ale psala jsi, že s vámi nebydlí, nežije ... přislo mi to jako zmínka, že ho za celý den vůbec nevidíš. Neumím se vcítit do tvé situace, protože mám skvělé rodiče, ale pozorovatel měl v něčem pravdu ... zkus ho pochopit ... každý máme důvod, proč děláme takové chyby. Ale když je to přece jenom idiot, který odjakživa nic nedělal, zahoď ho jako hadr, který nepotřebuješ ... Toť vše ...
Nechci být hrubá, nebo drzá. Ale připadá mi to příliš krátkozraké ... hodnotíš člověka, kterého vpodstatě vůbec neznáš. Je v tom zahrnuto příliš sebelítosti ... Promiň
A nemůže si za to sám! To v žádném případě! Z valný většiny ano, ale můžou za to i jeho blízcí. Každého člověka mění jeho okolí, ať už chce nebo nechce.
Pomoci mu můžeš kdykoliv. Jaké usílí na to musíš vynaložit je ale už jiná otázka. Nejspíš si jeho upadání dlouho toleroval(tolerovat=ignorovat a nechat ho tak dál upadat;a lhostejnost, to je opak lásky) a proto by nyní bylo mnohem těžší mu pomoci, jestli to je tedy tak špatný, jak píšeš.
By mě zajímalo, jestli byl tvůj otec vždycky takový... Pokud ne a našli by se nějaký ty světlý chvilky, tak tu docela reálná cesta je, ale je taky dlouhá a obtížná. To už pak asi záleží na tvojí síle a lásce k němu.
Z tý úvahy mám pocit, že jsi stejný jako tvůj otec. A na otázku: Proč zrovna ty musíš mít takového otce, ti odpovídám, že si ho nejspíš zasloužíš.
pozorovatel - prosím????????????????????????????
zapomínáš na jednu věc -
jde tu o vztah otec - dcera - kdo myslíš, že je tu v horší pozici od samého začátku?
Kdyby šlo o dva dospělé jedince v rovnocenných pozicích, pak možná můžeš mluvit na nějakém vlivu ...Ovšem toto je jaksi
"mocensky" naprosto nevyrovnané...
Naprosto nechápu tvou poslední větu! Z jaké pozice tohle vůbec můžeš vypustit z úst?! - promiň, ale jak jsem povahy poměrně mírné a slušné - za tohle bych fackovala... Říkat někomu, že si asi zaslouží rodiče, jaké zrovna má.... Ne, to opravdu nemám slov.
Pozorovatel-Proč báníš mýho fotra?, myslím si, že by si změnil názor, kdybys ho znal...A ani v nejmenším nejsem stejná jako on!! To se příšerně mýlíš!!! Kdybych měla být stejná jako on, raději bych spáchala harakiri - to mi věř!
Mimochodem, můj ctěný otec byl "hajzl" odjakživa-alespoň co vím.
Myslím, že nejsi ten pravý "pozorovatel", protože se v mnoho věcech mýlíš. Nevím, jestli mi chceš ještě přitížit nebo co?, ale větou, že si "ho nejspíš zasloužím" si mě opravdu dorazil!!!
Desiré - Já, že toho člověka neznám?
Myslíš si, že tak jednoduchýho člověka je těžký pochopit za skoro 16 let?
Já myslím, že je to víc než snadný.
Je to tvůj názor a hlavně, za nic se přece neomlouvej, já ti ten tvůj názor neberu, ale musím říct, že mě neuspokojil (ale to přece není účel) a vůbec zajímalo by mě, kde si přišla na to, že ho "vpodstatě neznám"????
Dceru tu beru jako dospělou. Aspoň mi to tak z textu přišlo.
No, napsal jsem to sem asi až zbytečně ostře. A vlastně taky bez toho, abych věděl více o jejich vztahu. Pokud např. dříve měli vztah dobrý, tak se toho změnit dá ještě dost. Pokud ovšem její otec byl vždy takový, tak je mnohem závažnější a je tudíž i možná lepší otce opustit-to mě při čtení nenapadlo(možná jsem jen špatně četl).
Stojím si za tím, že se jejich vztah může zlepšit.
To, co jsem tam napsal platí vždy jen pokud....
Moje chyba byla, že jsem se do toho pustil, aniž bych o tom věděl více. Z toho, co píšeš si myslim, že se na to díváš jinak než já.
Chápal jsem tu, že její otec je bezdomovec a oni se na něj jen dívají a odsuzují a jemu samotnému to je jedno. Jak jsem napsal: neměl jsem se do toho pouštět, když vim tak málo.
Omlouvám se.
Co ve mně text vyvolal, jsem napsal. Co je ovšem pravda to nevím - moje chyba.
Jinak mě tu šlo o to, jak pomáhat blízkému člověku(slovo blízký tu je moc důležitý! Mnohokrát jsem zažil, že jakmile se něčí blízký dostal do problému, tak všichni od něj s odporem odstoupili a nechali ho, ať se s tím popere sám(i když já např. si řeším problémy zásadně sám...)
Pak je teda zrovna tady důležitý, jestli jí je její otec lhostejný nebo ne a proč. Od toho se pak vše odvíjí.
kdyby jí byl otec lhostejný, tak o něm vůbec nepíše...
Neříkám, že schvaluju formu, ale na druhou stranu - do háje, má právo být naštvaná, proč zrovna ona takového otce musí mít, žít s jeho problémy, poslouchat od nejbližšího okolí posměšky - domysli si i toto, jak je to asi náročný? Jak dlouho asi ta situace může trvat? Jak se v tom asi žije?
Ano, nevím nic o konkrétním případě - může to být nakonec i smyšlené - jsme přece na Literárním serveru a ne v poradně, ale věř, že vždy stojí za to, podívat se na věc z více úhlů, než spustíš litanie o lhostejnosti, lásce a vlivu...
Takže - pro příště - vyvaruj se kázání, kde nemáš pevnou půdu pod nohama a i pak k němu přistupuj i ty s větším pochopením a snad můžu říct i láskou - budu-li se držet tvého pohledu na celou záležitost - pro "křičící" stranu...
Omlouvám se za ostřejší slova, ale opravdu mě takové spatra umravňování bez znalosti situace dost vytáčí.
Cítil jsem nutnost se vyjádřit, tak jsem se vyjádříl. Nevím, jestli to bylo znát, ale šlo mi tu hlavně o tu pomoc, i když jsem k ní vyzýval ostřeji.
Občas zapomenu, že bych se měl vyjadřovat šířeji. Zatím vždycky se mi to vymstilo.
Já ale psal samý: asi, pokud, nespíš,... To jsou moc důležitá slovíčka.
Je ale fakt, že zapomínám na to, jak by text mohl působit na druhou stranu. Teda, jako pozorovatel se musim stydět:)
Jinak čtu si znova svojí 1.kritiku a přijde mi (zkráceně) podobná té 2. Teda až na větu: "Nejspíš si jeho upadání dlouho toleroval" Ta je dost blbá.
A autorce se omlouvám za záměnu pohlaví:)
A ještě se stejně musim zeptat: To byl opravdu vždycky takový? Jste spolu nezažili i nějaké hezké chvíle? O vašem vztahu jsem z úvahy vlastně nic nedozvěděl, tedy pokud nějaký vztah byl... Stále mi vězí v hlavě, že máš v sobě i kus něho a on kus tebe...
pozorovatel : ok, beru..;)
Musím říct, ž je to síla. Četla jsem to i našim. Doufám, že se nezlobíš.
Všichni jsme se shodli, že jestli je někdo ošklivej tak je to on.
Ale nezapomeň, máš mamku, která tě má ráda a někdo ani to ne. Vím, není to útěcha, ale kromě ní, tě má rádo spousta dalších lidí.
TIP
jo, známe.... můj otec taky není o moc lepší.... každej máme svýho otce, svou matku... co s tím? nic.... je to bohužel život... zvláštní, můj kamarád říká: cti otce svého a matku svou....a já se ptám: za co? snad za to, že jsme..
fifi,ja to chapu.. prozivam neco podobneho a........
mas na to pravo to rikat a i si to myslet...
Kazdy mame pravo na sve vlastni slova a myslenky a zvlast kdyz jsi na tom tak,jak si....
Drzim pesti
vždycky jednou přijde zlom, kdy dítě přestane být neseno a samo začne nést svoje rodiče.. u tebe to ale přišlo hodně brzo..
tak jako P_P....
Máš o svýho tátu vlastně starost - je to ošklivý?
Je to debil!!! Opravdu, promiňte mi to, ale vy to nemůžete pochopit....(snad moje mamka, ségra a brácha)