narozky

O sakra v šíleným učebním frmolu - samý definice, poučky, milión novejch výrazů, atd. bych skoro zapomněla na svoje narozky.

Č: Stejně, není se čím chlubit. Budeš zas vo rok starší - prostě stará rašple s růžovejma

vyhlídkama do budoucna, cha cha.

Hele čerte vobčas bys moh držet hubu, nechej ňákej prostor i Andílkovi.

Č: No jo, todle slyším pořád. Jenom Andílek sem a Andílek tam. Von je zlatej a já si za chvilku

nebudu moc ani rejpnout.

A: Ale no tak, furt vrtáš do všeho, ty se vždycky snažíš prosadit svejch pár švestek. Věčně mi

skáčeš do řeči, aniž by tě napadlo, že mi to vadí.

Č: Ó chudinko, stejně ať se snažím, jak se snažím, mý výsledky sou téměř nulový. A ty, nevím jak

to děláš, ale ona v 99,9% se řídí podle tebe.

A: A dělá dobře, s tím tvým pesimismem by daleko nedošla.

"Svět patří optimistům, pesimisté jsou jen diváci."

Díky mně je to vysmátý človíček, těší se na každý nový den a hlavně stále věří v přátelství,

lásku, dobrý lidi.

Č: Ha, ale párkrát sem ji skoro ukecal a zaváhala.

A: Styď se, ještě se tím chlub, každej vobčas tápe. Důležitý je, že sem tě tehdy pokořil, dalo mi to

trošku práce, ale výsledky - ty zato stály.

Č: Sakra jak mám bojovat o její přízeň proti tak ukecanýmu zjevu, to nejde.

A: Někdo musí zakecat ty tvoje hlody do pohody, jinak by si je ještě začala brát, a nedejbože měla

třeba depky a uzavřela se do sebe. K tomu já nemůžu dopustit, a tak budu neúnavně kecat, až

tě ukecám k smrti.

Č: Tak to zlatíčko nehrozí, sice se mi z těch tvejch krásnejch keců převrací žaludek, ale zemřít

nehodlám, mám docela tuhej kořínek.

A dost, ňák ste se rozjeli, úplně zapomínajíc, kdo je tady šéf a rozhoduje, koho bude poslouchat! Vůbec nejsem zvědavá na vaše hádky, to si nechte pro sebe. Zrovna přemejšlím, jak oslavit narozky a vy mě u toho rušíte.