Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStesk melancholického štíra
16. 08. 2000
4
0
1296
Autor
Em
K čemu jsou mi dlaně
když nemají koho hladit
K čemu mi jsou ústa
když nejsou upřímná
Zraněná sama sebou
V hříchu a bolesti
Rodím se a umírám.
K čemu jsou mi slova
když nikdo nenaslouchá
A k čemu jsou básně
Pár ponurých slok
Zoufalý výkřik do tmy
A Strach...
Jsem cizinkou na tomto světě
Zahalenou do vkusné pózy
Prodavačky kýčových představ
Člověk by řekl otřepané a jednoduché... snad jen na první pohled.
Vio je taky štír a TIPíkuje.
Už není co dodat...
Tak tahle báseň mi naprosto sedí... opravdu je napsaná podle mých představ... hlavně ten konec je famózní... Připomínáš mi tou básní mne samotnou... i takovéto šílené stavy často vplouvají do hlubin mého nitra - jsou ale strašně povznášející a posilující... tajně za ně děkuji... a tobě děkuji taktéž a odměňuji tvou báseň takovým nenápadným TIPem...
Brablenec_P
17. 08. 2000
Jo jo jo...pěkný, máš fakt dobrý věci, ale servíruj nám to po kapkách, zítra je taky den a pak další, nevystřílej si všechen prach... ;-)
Je to teda jen můj názor...
Fakt moc pěkný a jestli to šlo od srdce chápu jak se cítíš. To přejde. Bude muset...
A víc takových
A zařaď to mezi neveršované básně