Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seObr a elf
09. 03. 2004
1
1
1380
Autor
Burnin
Na vojně jsem se hodně nudil, ne že by nebylo co dělat, ale chyběla mi nějaká zábava. Tato povídka vyšla z jedné hodně odporně se protahující služby dozorčího. Jediný moje štěstí bylo, že jsem ji dopsal dřív než jsem usnul, protože držet tužku a usínat není zrovna nejlepší nápad.
Jeho jezdec se snažil spát, ale jak už to bývá, vždy, když začal zabírat jej kůň probudil nějakým skokem, nebo trhnutím.
Znovu vyrušen z pokusu usnout se zadíval k blízkým horám. Po jejich úbočí kráčela postava. Elf nemusel ani příliš namáhat zrak, aby rozpoznal obra. V kůži z nějakého chlupatého tvora přeskakoval po kamenech velikosti domu nějakého zámožnějšího obchodníka. Na hrudi se mu houpaly tři kly mamutů, které v jeho případě byly drobným doplňkem.
Elf pomalu seskočil z koně, z pouzdra u sedla vytáhl luk a přes rameno si přehodil toulec s šípy. Obr vkročil do lesa. No spíše začal šlapat po vzrostlých stromech a za hlomozu praskajícího dřeva zanechával za sebou paseku o nemalých rozměrech. Elf vykročil obrovy vstříc a mrazivě se při tom usmíval, vědom si své intelektuální převahy.
Obr se zastavil. Elf mírně zvedl hlavu, aby mu lépe viděl na opasek z kůže.
„Jdu zabít elfa!“ řekl obr inteligentně?
„Kterého?“položil mu elf otázku. Vzhledem k obrově velikým rozměrům byla jeho inteligence v nepřímé úměře. Proto začal Obr hloubat nad otázkou a posléze nad odpovědí tak dlouho, že by si během té doby dovedl znalý cestovatel ulovit jídlo, odsedlat koně a ještě se pohodlně najíst. Elf to stihl celkem bez problémů a ještě si stačil schrupnout.
„Tebe!?“ řekl obr nejistě.
„Proč?“ řekl elf a pokračoval v rozečtené knize, které se říká spánek.
Obr mezitím stál a přemýšlel.?Přičemž si strkal prst do nosu, do uší a do pusy (ten samý prst).
„On vést zprávu.“
Elf mírně znuděný, že strávil celý den rozhovorem s obrem se přiznal, že o nějaké takové zprávě ví a veze ji.
Obr se rozmáchl Svým kyjem, který byl zhotovený přírodou z jednoho kusu kamene a před nímž by měly úctu i značně veliké armády králů, a…
Elf vypustil šíp. Ten prořízl obrovo srdce. Dalším tepem se podařilo obrovu srdci vyprázdnit dostatečné množství krve aby jej připravila o minimální dávku krve, která byla potřeba k životu. Pod vodopádem krve stál klidně elf se vzdvyženým paraplítkem a čekal až se to přežene. Pak obut ve vysokých botech opustil nové jezero s rudou krví a nový kopec, který od těch dob nesl jméno obrův konec. KONEC…
1 názor
král bramborových lidí
16. 01. 2013Tak u tohohle jsem se vážně zasmál, skvělý! *
já jsem to četla... jenže čtu vždycky off-line... musím najít, kam sem si uložila ty kritiky :o))... určitě se jich dočkáš :)
Jo, složitějčí delší a obsahověji plnější se na písmáka psát nedají...Viz moje Loď Draků, copak to vůbec někdo přečetl.
no tak jo, pokud vezmu v úvahu okolnosti vzniku, snad, ale proč pak tedy hlubší kritika?
je to dost slabé, jednoduchý jak po jazykové a gramatické stránce, tak obsahově
Je to slabé, místy nepříliš jasné. Připadá mi, že autor je "nevypsaný", jazyk povídky je poněkud kostrabatý.