Vy

Jde prázdnou ulicí, je beze jména. Je tak daleko a Vy jste ty sračky co potřebují pomoc. Ego ho kope do prdele, kam ty ostatní lidi vede. Kde je nirvána? a kam jdete Vy? Otevřete oči a nechte svá vejce jako vejci rozplynout. Poserete se z toho, ale já vám utřu zadek a zaliju Vás láskou, která no oko straší. Vezmu s od Vás aniž o tom víte- tu Vaší.

V hlavách vám jdou  myšlenky, už mě unavujete. Po kom se pořád vozíte, ten Vás nejvíc miluje. Pochopte to prosím a nepijte beznaděj v prázdných Vašich hlavách. Kritiky a zápasy vnitřních bolestí opusťte a jen buďte Já. Nejsem nikdo víc, spíše míň, protože já ho nemám a Vy se nechcete pustit. Bolí to a bolí, ale pak... Odpusťte.

Pohlavní stud, krajní nirvána.

Harmonie bytí- ignorujete?

Je mi z Vás k zblití.

             Co už vědí děkuju za lásku a vy taky.

Potkal jsem doktora co má díry v uších. Proč to má? Aby ostatní nebyli hluší. On je naše uch, já jsem naše vědomí a Vy ostatní, až na výjimky, naše smrt. Netrápí nás svědomí, ale hlasy. Světlo všude kolem a já jsem tma. Vyveďte mě, vždyť jsem to já.. Kdo?