Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seprievan
31. 03. 2004
14
0
3726
Autor
karmea
ako tak postávam
v okennom ráme
s výrazom
naučeným z obrázkov antických sôch
len tak
nahá
oblečená
do vetra
vo vlasoch
do vetra
v priestore
chvíľu plač
chvíľu smiech
a pocity sa nedajú
presnejšie určiť
len sú
ako tak stojím
v okennom ráme
po izbe pobehujú
lupienky kvetov
a popísané
a nepopísané
papiere
a stránky kníh sa otáčajú
v prievane
a ja stojím
v prievane
až po zimomriavky
vtedy zatvorím okno
a kniha ostane otvorená
na prázdnej strane
no v konecnom dosledku asi ano, i ked mam pocit, ze to okno v tej nevolnosti nehra zas tak velku ulohu, priznajme si:)
nie ako obhajoba, ale mozno ked pridlho stojis v okne, pride ti tazko.... od zaludka?? xixi
koniec sa mi zda priliz tazkopadny, lebo je cela taka vzdusna ako vietor vo vlasoch:) v konecnom dosledku sa mi velmi paci, najma tie anticke sochy, juj mnam:) dobra, dobra... tip*
:)
mrazii
a okno by napriek tomu malo ostat otvorene
avsak...:>
paci, dobra je*:fajn imagination
Hmm, to mě dostalo.
len tak nahá oblečená do vetra
vo vlasoch do vetra v priestore
chvíľu plač chvíľu smiech
t*
byla jsem jak na trní, co že to ten průvan nakonec přinese anebo odnese, a dočkala jsem se. tip.
výrazný závěr, příjemně plyne...
těžko kritizovat nějak zásadněji...začátek je oproti závěru více "ukecaný" a méně toho řekne, jinak až na ta zdvojení, která se mi nelíbí je to dost příjemné čtení