Písmák ...
devatenáctého května dva tisíce jedenáct
dvě a půl kila devětačtyřicet čísel
josefina
...
čtrnáctého června dva tisíce sedm
dvě kila čtyřicet pět čísel
anna.
vlak je připraven k odjezdu
na černým nebi lůna zeje
jak díra na tvý fusekli
zejtra si řeknem přes koleje
co jsme si dneska neřekli
těsnopisem
státnice na krku a robátko už kope
půlnoční rádio vypouští splašky oper
státnice na krku tlačí mě čas a džíny
a svět je tísnivý a vůbec nehostinný
inventůra
mám kvartýr (aspoň do prosince)
mám prasátko a v něm je mince
která už dávno neplatí
mám dívčí jméno (prozatím)
když vprostřed stojatého října
když vprostřed stojatého října
v křivičných větvích zraje tma
a z prázdných nebes prší špína
ať zase vím co vědět mám
Brno: zas jeden literárně-hudebně-a-kdovíjaký-ještě večer
ve čtvrtek jenž je posledním
tohoto června (dvacet devět)
asi tak ve čtvrt na osm
(berte to raděj s rezervou
Brno: androšácký dýchánek s kultůrní vložkou U Sucháča
ve čtvrtek dvaadvacátýho
tohoto líbezného června
od sedmi večír (velmi zhruba)
v hospodě jménem u sucháča
Moravský Krumlov: Krákor, festival hudby, poézie a všelijakých věcí
tendlecten víkend pá → ne
(číslice umim taky, heč:
23. - 25. 6. 2006)
chystá se lesní festival
Brno: literárně-hudební večer v hospodě U Sucháča
ve čtvrtek patnáctýho června
od sedmi večer (nebo tak)
v hospodě jménem u sucháča
(koliště z nádru je to co by
Brno: POSLEDNÍ literárně-hudební večer na Skleněné louce
ve čtvrtek pětadvacátého
míní se měsíc tento máj
od osmivečer (mínus plus)
skleněná loukakounicova
šel kolem štěpařský vosk v dlani
šel kolem štěpařský vosk v dlani
dřevěné oči (vidíš. planím)
a všechny stromy světa za ním
nakřivo přebroušeným pulsem
pozor zlým vínem kousnutí
pozor zlým vínem kousnutí
tvrdne nám pravda v ouzkých koutcích
tvrdne a černá (tma je tmoucí)
pozor zlý pes vzít hůl a tlouci
Brno: festival poezie Potulný dělník
21. a 22. dubna 2006
brno skleněná louka na kounicově
a hospoda u sucháča na kolišti
potulný dělník festival poezie
Brno: scénické čtení na Skle
osnáctého dubna večer
v osm hodin nula nula
na skleněné louce v brně
tam kde končí schody
Brno: projekce Tarkovského filmu Zrcadlo
ve čtvrtek šestého dubna v pět
na fildě (arna nováka jedna)
v dědině-městě jménem brno
tarkovskij andrej: zrcadlo
Brno: literárně-hudební večer na Skleněné louce
ve čtvrtek což je šestý duben
od osmi nebo tak nějak
skleněná loukakounicova
v podzemí (tedy v undergroundu)
Brno: projekce filmu Zvětšenina
pátýho dubna tedy středa
o šesté večer v upm
(husova čtrnáct brníčko)
antonioni: zvětšenina
Projekce filmu Lekce Faust v Brně
středa 29. ve třičtvrtě na čtyři
filozofická fakulta arna nováka jedna brno
budova cé druhé patro velká zasedací místnost
jan švankmajer lekce faust
Filmové projekce v Brně 26.3.
neděle šestadvacet od šesti (víceméně)
divadlo v sedm a půl sukova ulice brno
alespíš paříž
aki kaurismäki bohémský život
Scénické čtení v Brně: Tomáš Míka
šestnáctého února čtvrtek osm večer
skleněná louka: podkroví
listování (z cyklu scénických čtení)
hrají: lukáš hejlík věra
Projekce filmu Kamenolom boží, 31. ledna, Brno
posledního ledna v osm hodin večer
na skleněný louce zcela pod střechou
tedy v městě brně kounicova dvacet tři
kamenolom boží rež. břetislav rychlík
Projekce animovaných filmů v Brně
pětadvacátýho ledna
je to středa večer v šest
v uměleckoprůmyslovým
(totiž jako muzeu)
až moje paměť zhubne v bocích
až moje paměť zhubne v bocích
až sním i vyklečený hrách
z rendlíku darovaných nocí
tvrdosti oblé po ovoci
Monika Načeva a Pavel Fajt v Brně
úterýčtyřiadvacátého lednav osm večír
divadlo v sedm a půl sukova ulice brno
monika načeva pavel fajt
po čtyřech albech po delším tichu
Filmová projekce v Brně: Ženy pro měny
Brněnské Divadlo v 7 a půl na Sukově ulici (kousek od Maliňáku) už přes rok rozmazluje štatl mimo jiné i projekcemi dobrých filmů, které jsou, pozor pozor, zcela zdarma. Neb magistrát má na kultůru poněkud jiný náhled, podporuje Reduty, Městská divadla a jiné polízanice a na dobrá neřadová divadýlka kašle, je konec Divadla v 7 a půl na spadnutí. Chcete-li si (na poslední chvíli. ) užít filmových mlsků a fajn klubíku s atmosférou, dejte si třeba tohle:
Ženy pro měny(Erika Hníková, 2004)
pátek 20.
kleštičky štěkly
kleštičky štěkly: na kost. (líp:
k samému lokti. ) utni. zlom.
nebylo? bylo? bludný duben
nebylo. bylo. bludný duben
těžký jak vědro vejražky
odvážit: libra polohrubé
co se z ní pečou jidášky
Čtení v Brně: Dylan Thomas
čtvrtekdvanáctéholedna o půl páté
místodržitelský palác moravské náměstí 1a brno
svlékání tmy dylan thomas
čte láry hauser herec z husy na provázku
Filmová projekce v Brně: David Lynch - Mazací hlava
Brněnské Divadlo v 7 a půl na Sukově ulici (kousek od Maliňáku) už přes rok rozmazluje štatl mimo jiné i projekcemi dobrých filmů, které jsou, pozor pozor, zcela zdarma. Neb magistrát má na kultůru poněkud jiný náhled, podporuje Reduty, Městská divadla a jiné polízanice a na dobrá neřadová divadýlka kašle, je konec Divadla v 7 a půl na spadnutí. Chcete-li si (na poslední chvíli. ) užít filmových mlsků a fajn klubíku, dejte si třeba tohle:
David Lynch,Mazací hlava(1977)
sobota14.
zas jeden zářez na zárubni
zas jeden zářez na zárubni
přeletěl čas jak hrdlička
dlaň nastav říkej maličká
po hrdle hlaď a potom
Scénické čtení v Brně: Guttenbergovy čítanky
EVROPSKÁ PORCE LITERATURYDržitel registračního rozhodnutí:ListováníÚčinná látka: Guttenbergovy čítanky z nakladatelství LabyrintCharakteristika:Evropská porce literatury je účinný přípravek proti psychické únavě a mírnějším formám letargie, melancholie a exogenní deprese, podávaný ve formě scénického čtení. Lze užívat i preventivně. Dávkování a způsob užívání:Přípravek se užívá ve čtvrtek 5. ledna ve 20.
z veselky natruc
z veselky natruc (cestou stromů
jak stromořadím k pankráci)
v podolku si tě nesu domů
a nedonesu poztrácím
Bogdan Trojak v Brně: čtení 29. dubna
Mylá babičko.
Tečka.
Posílám Ti Strýce Kaicha.
Tečka.
Brno: večer literárního sdružení Weles
Úplné zobrazení záznamuZáznam 1 z 1
Název: Večer literárního sdružení WelesAutoři: Balabán, Jan Fibiger, Martin Holub, Norbert Hrbáč, Petr Hruška, Petr Sojka, Jan Straka, Josef Slíva, Vít Trojak, Bogdan Předmluva a doslov: Čermáček, Petr Ilustrace: Jazzykolam, skupina hudební Místo vydání: BrnoNakladatel: Skleněná loukaEdice: Místo GalerieDatum vydání: 18. 4. 2005 20:00ISBN: 80-7176-388-8Předmětová hesla: časopis Weles - jedenadvacáté číslo sdružení Weles - desáté narozeninyForma a žánr: literárně-hudební večer
Samko Tále v Brně
LAST MINUTE
ZA HRANICE VŠEDNÍCH DNŮ
Termín: středa 16. března 20. 00Stress. Neurosa.
skoro fiktivní autoportrét
až dneska z práce přijdu
až dneska přijdu domů
pohladím kočku lídu
zavolám nevím komu
Večer Ladislava Nováka v Brně
tramtarará, velevážení,(šašek Alfons duje do pomuchlané trumpetkya zmalovaná voltižérka madame Arabellaposílá zpoza umělého chrupu vzdušné polibky)v sobotu pátého března o šesté hodině večernív našem světově proslulém cirguse
PodObrazyuvidíte, co jste ještě neslyšelia uslyšíte, co jste ještě neviděli. (pane šiditelííí, pane šiditelííí, obráceně pšece. )velectěné publikum. dámy a pánové.
Scénické čtení v Brně: Emil Hakl
Milí spotřebitelé,
ač přituhuje, v Brně se zase urodilo.
Vysoko, ba nejvýše vevětvích
na Skleněné louce
Scénické čtení na Skle, Brno
Hola hola, amigos,
na Skle se tentokrát bude vařit něco vostřejšího.
Dva hoši amuchachita z projektu Listování
(www. listovani. cz)
♪♪♪♪
na břehu Metuje
v činžovním domě žiji
který si pěstuje
pochybnou harmonii
Filip Topol v Brně
Přátelé, kamarádi,
už je to tak,přijede nám pan Topol.
V pondělí sedmého ounora v devět kvíčeru.
Do foyeru divadýlka 7 a půl v Sukově ulici.
měsíc je miska kurkumy
měsíc je miska kurkumy
chodíme městem trochu mým
a úzko je nám - zrnkům v lusku
přelomit dva jak ptačí kůstku
jen tys mi zbýval do postu
jen tys mi zbýval do postu
zůstane chuť a v prstech ty
-má mléčná špíno za nehty-
hustý a trpký jako stud
a byla velká štvanice
a byla velká štvanice
noc měla šahrazádí oči
turecká šavle měsíce:
jen vzít a ostřím opřít se
a zase sama v městském sadu
a zase sama v městském sadu
přelézám sebe - černý plůtek
máslovky světla z oken kradu
a zahazuju nakousnuté
darmo si stoupám ve třmenech
darmo si stoupám ve třmenech
handlíř mě tehdy draho ulhal
morava herka hrubě kulhá
a vlčí já nás dožene
lámu se jako černý chleba
lámu se jako černý chleba
jezený ještě zahorka
lámu se mezi bát se nebát
ráno mě nasyp sýkorkám
Autorský večer na Skle, Brno
Zase něcičko pro ty, co se přejedli písmenek a mají zdravý sluch:
autorské čtení
JIŘÍHO POPELÍNSKÉHO,
JAKUBA KOSTELNÍKA
jste všichni z dřeva říční vrby
jste všichni z dřeva říční vrby
když o polednách pít vám podám
polkneme oba už nás svrbí
má nejspodnější spodní voda
světlo už vstalo zase tká
světlo už vstalo zase tká:
na míru bílá rochetka
ušitotiše: trhám šev
ve mně se slouží černá mše
Hruška a Putzlacher v Brně
Lákám znovu, tentokrát na Česko-polský večer,
který otevře autorské čtení
PETRA HRUŠKYa RENATY PUTZLACHER.
Koná se na Staré Pekárně v pondělí 29. 11. od 18.
hladové kočky chodí po zdech
hladové kočky chodí po zdech
a kysne bledé mléko hvězd
pijme je na my dávno pozdě
a dávno brzo na rozjezd
najednou za mým plotem kdo jsi?
najednou za mým plotem kdo jsi.
pro co tu rosteš. řekni načpak.
v chvějivé noci v noci osik
divoká tmavá třešeň ptačka
přituhlo už jen vítr řídký
přituhlo už jen vítr řídký
staví se někdy ve větvích
ohmatat tuhé žluté vřídky
zplanělých jablek trapně tvých
Autorské čtení na Skle, Brno
Lákám na středeční chvilku poezie v outulném koutku
na půdě Skleněné louky v Brně:
středa 10. 11. ve 20 hod, Místo Galerie (půda)
Večer nezavedených autorů
povětří křivou holí
povětří křivou holí
počítá lesu žebra
sebe je třeba přebrat
a stát se stromem holým
konečně sklizen smutek
konečně sklizen smutek
ten pozdní ořechový
skořápky páčím slovy
skořápkykřehce duté
říjen už dohořívá
říjen už dohořívá
vlci zas trochu blíž
kdy řízne luna křivá.
říkám si: neubliž
kvečeru vždycky křivě vejde
kvečeru vždycky křivě vejde
oko má šutrem vyražené
prašivé kotě znám je jménem
kvečeru vždycky chcípni šmejde
když z mraků krápe rybina
když z mraků krápe rybina
udici zahoď hned. a ujeď.
když na dně vod se převaluje
nepokojryba hlubinná
pojď dokořán si spolu lehnem
pojď dokořán si spolu lehnem
a ta co voní po datlích
ta černá vláčná v obratlích
otře se o nás horkým stehnem
ne nejsem mrtvá jsem jen ospalá
ne nejsem mrtvá jsem jen ospalá
přichází večer smutný ožrala
otvírám špajzku a on nahmátne
všechny mé lásky prázdné nevratné
těch pas de deux těch arabesque
těch: pas de deux těch: arabesque
praskají křehká lýtka pýru
tancmajstr pro pláč ztratil míru
na struny deště hraje stesk
urputné ticho ryb upřené oči sítí
urputné ticho ryb upřené oči sítí
a voda prastará a voda vrásčitá
na prstech rákosí potichu počítá
to co jsem smívala a to co nelze smýti
rozlomit všecky hřebeny
rozlomit všecky hřebeny
co mě kdy chtěly dohladka
a tmou co bývá v pohádkách
svítit si prsem svlečeným
pámbu má v očích ospalky
pámbu má v očích ospalky
na nebi vadne arnika
a vláčný vítr navlíká
na dráty ptačí korálky
v duchnách se chumlá město spící
v duchnách se chumlá město spící
a sotvakdo se probudí
když s horkou rukou na hrudi
věší se v chrámech kostelníci
prsatý srpen kráčí městem
prsatý srpen kráčí městem
sto prstů za ním hvízdá
za městem ale prosím vězte
dozrála vosí hnízda
slunce si chytlo hrouzka
slunce si chytlo hrouzka
byla mu voda ouzká
(řečiště zuby cení)
vítr se zase mrouská
bůh úrody je prchlivý
bůh úrody je prchlivý
modře to kříslo hřímá
a v plavých polích loví lvi
s očima chrpovýma
vratkému slunci vrácena
vratkému slunci vrácena
větru a vratiči
trvám tu tvárná ramena
dokud se nevzpříčím
nad oprýskanou modrou miskou
nad oprýskanou modrou miskou
psi spánku rvou se o kus tmy
posedle svítá spíš mi blízko
ty o němž nesním odpusť mi
noc už se hnula v koutech dvorků
noc už se hnula v koutech dvorků
a řešetem se šeří
bojím se bojím o sýkorku
uvízlou v černém keři
jehlice větru bodá
jehlice větru bodá
co je ti. (samá voda)
řezavé bezvětří
hoří už víš jsme tři
máky jsou nahé pod sukněmi
máky jsou nahé pod sukněmi
a vlhnou mne je dlaní déšť
trhal jsi mnul jsi klonils k zemi
a zítra zítra nepřijdeš
blízko je blízko ke stmívání
blízko je blízko ke stmívání
ulicí teče lesní med
smočíme prsty k samé dlani
a chutnáme a nesmíme
noc přešlapuje před lískovcem
noc přešlapuje před lískovcem
za ní se hrnou černá stáda
(zas budu sčítat chromé ovce)
a až se zeptáš máš mě ráda.
než vylomí mě světlo ze sna
než vylomí mě světlo ze sna
zdá se mi růžový hrot rdesna
tužebník vstavač silný svislý
v mokřadě kdesi mezi třísly
nad brnem vane vítr černý
nad brnem vane vítr černý
černo si lehá pod lucerny
a moje černočerné srdce
načerno jede do bystrce
roletu kdosi prudce stáh
roletu kdosi prudce stáh
zabolí žlutá vůně řepky
o nohy se ti otře strach
strach přítulný a něžně hebký
snad tudy chodil bratr jan
snad tudy chodil bratr jan
i s oráčem a se svou smrtí
tak širý kraj a přece škrtí
jsme obklíčeni ze všech stran
jezinka pohádkově zlá
jezinka pohádkově zlá
jakýmsi cizím rzivým hlasem
mršinu ticha rozřízla jsem
hnijící pravda vyhřezla
v polomech vítr hraje bacha
v polomech vítr hraje bacha
zem naježená srstí smrčin
tetřívek tříští na tatrči
třeštivé slunce zem je plachá
na samém břehu rána
na samém břehu rána
kdy v já se jaksi jasní
stelu si v jisté básni
tichého pana jana
červen věší
červen věší
zaprané prádlo
deště
žízní hřeším
hluboko nad ránem
hluboko nad ránem
skřípavé síto šera
tříští co bylo včera
padrť jež zůstane
mé město ještě spí
mé město ještě spí
vracím se závrať nárty v trávě
trumpety v trní hrajou dravě
kde se tu bere na moravě
ve studni studu strupy sucha
ve studni studu strupy sucha
dnes bude moje hláska hluchá
zítra ti podám po lžičkách
lži vlažné a tmu na víčka
jakubská jehla
jakubská jehla dratvemi
sešívá nebe se zemí
pevnými stehy ale my
se vypářeme zdá se mi
čerstvé srůsty
čerstvé srůsty
ještě bolí
roztrhni je
nebo polib
na dně dne větrného
na dně dne větrného
kdyv hrdlech drhne dech
jsme rozdíráni něhou
té krve v pohledech
Boj s vodními mlýnky
Petr Španger: Vodní mlýnky
Weles, Vendryně 2003
Malé moravskoslezské nakladatelství Weles vydalo minulého roku malou nenápadnou knížku poezie snázvem Vodní mlýnky. Vsotva šedesáti básních se nám tu poprvé představuje dosud málo známý Petr Španger.
Vodní mlýnky vězí pevně vpůdě severomoravského pohraničí. Špangerova venkovská a maloměstská krajina je někdy stísněná a tísnivá, jindy projasněná horkým, radostným světlem, ale vždy téměř liduprázdná.
kovový hřeben větru
kovový hřeben větru
tmu proti srsti češe
a přes práh (kéž bys přešel)
je tisíc kilometrů
dnes já jsem dokořán
dnes já jsem dokořán
a na petlici ty
nocuju u tvých bran
je můj klíč polámán
tak prodírám se svými stíny
tak prodírám se svými stíny
a hledám hledám něco svého
hle hrstka drobků od svačiny
a půlka groše zlámaného
v mydlinkách tone bez
v mydlinkách tone bez
a přetékají brody
déšť bere po třech schody
déšť roste do nebes
myš(len)ky dnes nejdou mají strach
myš(len)ky dnes nejdou mají strach
kočka déšť se plíží po střechách
jak ještě dlouho
jak ještě dlouho
pokradmu
nůžkami nohou
stříhat tmu.
kde k ránu hořce voní rmeny
kde k ránu hořce voní rmeny
je kraj jak rána otevřený
zasychá už jen stružka krve
tolik to bolí napoprvé
je lásky čas je horký květen
je lásky čas je horký květen
proč pane mlčíte
aspoň mi srdce utrhněte
to z lípy srdčité
(Bá)snění emigranta
Vladimír Binar: Emigrantský snář
Triáda, Praha 2003
Vprvní polovině 80. let strávil literární vědec, redaktor a demlovský editor Vladimír Binar se svou rodinou téměř dva roky na Tahiti. O jeho polynéském živobytí (i živobití) je jeho román vdopisech, které odsud zasílal svým přátelům a příbuzným.
Binarův Emigrantský snář nezačíná na straně sedm; začtete se do něj už ve chvíli, kdy knihu vezmete do ruky.
vysoko nad brnem
vysoko nad brnem
modro až zatrne
modro až zatrne ti
ze šňůry větrné
obloha voní po krvi
obloha voní po krvi
a vítr ví a vítr ví
pod zrezivělou nocí
pod zrezivělou nocí
prohýbá se i kámen
ulička úzká tak
že se v ní nepotkáme
ach zapřít tu prázdnotu
ach zapřít tu prázdnotu
do které padáme
jablko dozrálo
adame
zem na kost umrzla
zem na kost umrzla
ach tolik zimy tolik zimy
uzrálo ve mně otevři mi
zraním tě ústy ozáblými
za holou alejí
za holou alejí
zebe mě do dlaní
ze zlé tmy svítání
ochoč mi naději
kostelník od minoritů
kostelník od minoritůnekoná co konat mávzbuďte město padá tmadrží na posledním nýtu
v sykavém světle spolu? sami?
v sykavém světle spolu. sami. zarůstáš ve mně bolístkamiosleplo slovo strmý strachtísní se v našich prasklinách
uřknuta v modře hořkém tichu
uřknuta v modře hořkém tichu
na příkřém břehu řeky hříchů.
ostřice března jenjen řeže.
proč ale myslím na řeřichu.
touha mi sáhla do klína
touha mi sáhla do klína
a něco právě zhasíná
až usne naše rozcestí
zabloudím k tobě bolesti
v nocích kdy hvězdy nepadají
v nocích kdy hvězdy nepadají
utápím touhu v černým čaji
a přece přikrade se zrána
bosá a trochu rozedraná
usínání
usínání
stádo tmavomodrých laní
nedopitá hořkost u dna
noc jak opuštěná studna