Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJaro
Autor
rozum_duše_srdce
V nose mi voní šťavnatý vzduch,
zemí se šíří Jarní Duch.
K tomu Ulita říká:
výhonky Zemí
dělají kuch
Navždy Tvůj dodává:
Pokaždé bílé jaro hází,
v peřeje trochu konvalinek.
V modravých lesích mezi srázy,
vonějí dosud za vzpomínek.
A hafinka si všímá změn:
jaro hole stromy šatí
ptáci odhazují zimní peří
Dadulenka zase vidí život:
na kolech drandí kluci, kteří
jsou letos obzvlášť ušatí...
Tomáš33 dodává:
Nádech v každé chvíli,
podej mi květinu,
přibliž se k cíli,
tam někam nahoru.
a tohle napsala Marketka 16:
Když zavřeš oči,
v nose zašimrá ti,
vůně kopretin...
MKbaby asi marodí:
sněhy tají, v řekách praskaj ledy
a mne bolej žaludeční vředy
To sleeping beauty je na tom mnohem líp:
ach drazí
to mě zase
vůbec nic nebolí
neboli
jsem jarně zdravá
a v pase
nic neodstává
MKbaby má i jiné starosti:
Zas je tu jaro,
na stromech listí pučí,
a já nevím, Járo,
kdo na pivo nám pučí...
Marky2 má zajímavé ambice:
Z podléšek splétám první kytici,
jaro je zde, nádherně vonící.
Vonící čistotou, zpěvem ptačím,
v jarní rose nohy si smáčím.
Smáčím v slzách trávy plačící,
chci být první jarní slavicí...