Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTRN
15. 04. 2004
2
0
2084
Autor
I)eviIIIive(I
UPROSTŘED SEBE RŮŽE KVĚT
TEN CO DEN ZE SEBE NECHÁ TRNY TÉCT
TRN CO TRHÁ A DRÁSÁ SE VEN
BOLAVOU CESTIČKOU MĚKÝM TĚLEM
KREV STÉKÁ PO STONKU SILNÝM PROUDEM
TRNY SE DEROU Z TĚLA VEN
TĚLO SE KLÁTÍ A KÁCÍ NA ZEM
PRÍŠTÍ A CÁKÁ KREV Z ÚST VEN
CHROPTÍ A DUSÍ SE, ZE SLZ OKA LEM
DECH KONCE NEUSTAL
JE VĚČNĚ SLYŠEN
hale, nojo alternicky, hehehe!
todle je to, co nemůžu přečíst, to na tom výpisu z knihovny...
je věčně slyšen je zvláštní, nikdy by mě nenapadlo, co udělá blbý pasivum, je to najednou, jako by byl slyšen pořád pořád jako kulisa k ostatním zvukům/nebo naopak jako že: byl naposledy viděn, byl naposledy slyšen na čechově mostě, oblečen byl blablabla a již je věčně pohřešován...
Asi je to psáno pod nějakým určitým zážitkem, kterému rozumí autor. Já moc ne...
zaujal mě velmi abstraktní a surrealistický prolog :))
k dílu : obraz je zajímavě popsán, ale mám raději pozitivní věci...
m.
ty rymy nejsou uplne idealni, priznam ze z ruze v basni mam pomale husi kuzi, naproti tomu ze slz oka lem je zajimave ratata podany obrazek. Celkove me to moc nezaujalo
ps: mekky - jedno ká nikdy nestaciii :-)