Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStřípky vzpomínek
05. 05. 2004
3
1
3945
Autor
Arienalia
Stíny kulhajících slepců
kradou lesk světlušky dne
jako už tisíckrát..
Stojíš nad vlastní propastí
a mlčky naříkáš
Nezeptám se víc ,
zda-li v nitru mě chováš.
Dávno smyla jsem křídla útrapám
a namodralý sen zžehnala
loktuškou dnešních hvězd
Vím ,že nás nic nepojí..
Učím se chodit
na vrtkavých vzpomínkách
a nespadnout
Jednou však zkřížíš kroky
s cestou mou..
A já se usměji,
míjená oceánem nezájmu ,
ať nikdy nepoznáš ,
jak moc to bolelo..
1 názor
Někdy jsou básně jako rakety ohňostroje; vyletí, zazáří, osloví... A zhasnou.
Mám Tvá díla o to raději, že se k nim mohu vracet; že jsou platná ve všech možných vztažných soustavách.
Děkuji, Dvojčátko...
Byla bys snad raději, kdyby se Ti medvěd poděkoval, a k zemi se Ti poklonil :-D ??
Narriel: Finrod lže ,dvojče ;-)) Děkuju! (a neskláněj se ,bolí z toho hřbet) ;-)
Božéééééé !!
Jen to, že Finrod o Tobě říká, jak půvabná jsi, mě vyvádí z bludu - jinak bych si myslela, že jsme jednovaječná dvojčata...Nenapsala bych to lépe :-)
Toužící, hledající odpověď, která nepřichází, snažící se sama sebe přesvědčit, že lze jít dál i když některý věci zůstaly nedořešený...
Jedním slovem nádherná...
Jak bych Ti jen řekla, co si myslím o Tvém umu...??
Už vím :-P
"Skláním tvář svou, sestup z výše -
piju nápoj ze Tvé číše..."
=> Jesus Christ Superstar
;-)
A na mě je k uzoufání...
Je překrásná...a dostává mě až na samotné dno beznaděje z toho, že nejsem kouzelník a neumím zažehnávat bolesti druhých pouhým mávnutím kouzelného proutku...takže se omlouvám a "pouze" spolutrpím...
TIP...a díky!
synáček: Nemám slov.. tvé kritiky mě vždy zahřejí u srdce.. u toho ,jež už ani neví ,co to teplo vůbec je. Děkuji.. víc ,než mohu slovně vyjádřit. Děkuji