Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUtonulá
22. 05. 2004
6
0
3800
Autor
Marky2
V srdci jen bolest a strach,
Strach z nadcházejícího.
Nevím, kdo jsem,
Nevím, co zapříčinilo mé početí.
Možná jen sklenka alkoholu navíc.
Tápu ve tmě.
Plazím se při zdech
A snažím se po hmatu nalézt něco,
Podle čeho poznám, kde to vlastně jsem.
Jsem jak slepé, sotva narozené kotě,
Přesto, že jsem tu už tak dlouho.
Možná až příliš?
Půda pod nohama je náhle jak bažina,
Která už brzy pozře mé tělo.
Nikdo mne nebude postrádat.
Svět ztratil jen jednoho z miliard…
princeznicka
29. 05. 2004
Markynko, tohle "na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal" znám u sebe taky... a právě proto, že znám, tak jsem jen chtěl... víš? :-)
tak tohle je docela drsné....
a navíc jsi mi slíbila že napíšeš už něco konečně pozitivního !!!!
depresivní, hodně depresivní....
jinak se měj fajn
m.
Marky2: Bohužel, přesně toto asi cítí každý. Patřím mezi ně. Ale klobouk dolů, takhle vystihnout bych to nedokázala. A kolikrát jsem se snažila psát přesně o tomhle. Doufám, že se Ti to psaním daří ventilovat. Byl by to super způsob - hlavně pro ty, co to čtou!! TIP!
Strach z něčeho a všechno se hroutí.....hmm, dopřej času sílu slunce a usměj se.....jako výkřik....nevím.
Rezavej_řetěz
22. 05. 2004
Je mi blízké od začátku do konce...
TIP + klub + obejmutí - určitě bude líp - předtím možná i hůř, ale pak - určitě bude líp...
Ale no tak, trochu úsměvu do toho umírání... bude líp! Ale chápu, taky tyhle nálady mívám, v poslední době častěji než dřív... Zkus se ale zasmát, vydolovat ten optimismus z hloubi... mimochodem, znal jsem taky jednu báseň stejného názvu, a ta obsahovala jediné slovo: "Žbluňk!"
Tak se zasměj, aspoň trošku... :-)
Bací zasmála jsem se ;o))) A já to mám maličko jinak, na pokecu se směju na každého, házím úsměvy do všech stran a smutek ventiluji básněmi...