Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoezie, která ležela u samé(ho) DNA
26. 05. 2004
7
0
5861
Autor
čertík_bertík
Na jednom konci
bývá jehla.
Na druhém uzel.
A kámen.
A vzpomínky.
A man?
Spustila jsem se....
po lanech do sklepa.
Tam dole leželo
g.
Jako Golgota.
A jako zahrada
za potokem Cedron.
(I tady potkáme
prsteník s ukazováčkem?)
Victoria.
Horia?
čertík_bertík
27. 05. 2004čertík_bertík
27. 05. 2004von_Tikowitz
27. 05. 2004čertík_bertík
26. 05. 2004čertík_bertík
26. 05. 2004von_Tikowitz
26. 05. 2004Krásnoočko
26. 05. 2004
Jo, docela líbí. Nebudeš se zlobit, když to dám mezi úlety?
*t
Krásno: dík
Mimochodem, včeara tu bylo taky něco o DNA, kdy konečně někdo napíše o RNA :))))))
navzdory_čtenářům
26. 05. 2004
přemýšlím, přemýšlím....
ale stejně mi zatím nic nedošlo :))
otevřená báseň
zamávala se mnou :))) a proto TIP*nu
měj se fajn
m.
já moc nechápu. Našel jsem Adenin, Guanin, Citosin. Kde je proboha Thymin?