Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seĎábel..
Autor
Luční_kvítí
Probudila jsem se uprostřed noci, promočená potem a vyděšená.V hrdle neuvěřitelně sucho, zdálo se mi o pokušení, o touze, o zakázaném ovoci, o mém svůdci ….o ďáblovi.
Přišel ke mně, když jsem ležela v trávě.Lechtal mě na krku, jazykem kroužil po mém ušním lalůčku.Konečky jeho vlasů, černých jako uhel píchaly jako jehličky, přejížděl mi jimi po obličeji .
Sním ?Miláčku …nepřestávej…….dotýkej se mě všude ….otevřela jsem oči, stačil jeden pohled jeho čokoládových očí a já věděla že je můj osud,že je mi souzen …..miláčku, ty nemůžeš být ďábel? Jsi to ty ….tvé cestičky přec mířily do nebe?….
Mlčel, nevydal ani hlásku, jeho dech byl jediným důkaze, že nesním …že po mě touží ….
Nehraj si se mnou již, chci tě cítit blíž, nejblíž, chci, ať jsme spojení, navždy …jako před lety.
Ja umírám ……mučíš mě ……před očima se mi přehrávají vzpomínky ..vzpomínky na tebe …..na minulý život ?Ne, na tenhle, na roky dny a vteřiny, které jsme spolu strávili…neodcházej!!! Neodcházej zase, už jednou jsi mě opustil ….
Střemhlav se řítím do propasti plné barev, snad jsou to tužby a sny, jsem na vrcholu Olympu …..ale ty jsi můj bůh a já tvá bohyně….
Rozplynul ses mi v náručí…..já nechci, vezmi mě sebou!!Byla jsem ti věrná, miláčku …celé ty roky a navždy budu.......
........ ty se už nevrátíš ………