Brzo přijde konec

Už je zase noc a ty se klepeš strachy,

zase totiž nevíš, kde seženeš prachy.

Bojíš se jít ven, bojíš se rána,

chtěl by si dát mat, ale chybí ti dáma.

Z tohohle se nedostaneš, už je příliš pozdě,

připadáš si jako kůň na utažené uzdě.

Škrtí tě i svědomí, trápí tě tvoje chyby,

neměl sis to brát a nedávat sliby.

Z čela ti stéká pot a klepou se ti ruce,

do černočerné tmy ozývá se tvoje srdce.

Všichni se teď k tobě otáčejí zády,

na všechno jsi sám, už nemáš kamarády.

Všechno jsi to zkazil, není cesty zpátky,

tvoje tělo přikrývá jenom kousek látky.

Všechno jsi už prodal, nemáš ani floka,

tvůj život teď plave pryč, jak špinavá stoka.

Začal sis s něčím, s čím už nejde přestat,

jenže teď už nevíš, jak další dávku dostat.

Díváš se do tmy, prodal by jsi duši,

že to všechno skončí, tvoje tělo tuší.

Bojíš se usnout, máš strach, že už nevstaneš,

 a když se tak nestane, kudlou mezi žebra dostaneš.

Nezbývá ti nic jiného než už zavřít oči,

tvůj bezcennej život už ti nikdo nezaručí.