Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProč umírá vždy jen půlka básníka
11. 09. 2000
6
0
3364
Autor
Kangi
Kdybych tu měla žebřík
vylezla bych si na něj
načesala Vám pár hrušek
Vy byste stál pode mnou
a díval se mi zpod sukni
Kdybych tu měla káď vody
pomalu bych se vysvlékala
pečlivě si omývala ohanbí
a na své kůži cítila
Váš pálivý dotek očí
Kdybych tu byla s někým jiným
vyspala bych se s ním první noci
a druhého dne ho nemohla již vidět
Ale jsem tady s tebou
zmůžu se jen bezvládně ležet
mít hlavu ve tvém klíně
a mít už jen jedno přání
tady teď a s tebou
(zemřít)
morte_Anais
14. 08. 2004
Tak si proplouvám poledními drásničkami(?) a Ty mne vždycky zastavíš.....
Mluvíš mi z mé vymetené duše,kde je prach tam už nic nezasadíš!
Lyrik: možná to není tak hořké - nechce třeba zemřít blahem? Já už chtěla mockrát.
I ten prolog stojí za to - mohl by sám být básní
Ten prolog je fantastickej,moc se mi líbil a básnička..hmmm..nutí k zamyšlení...Nevím....
A možná právě kvůli tomu ti dám TIp