O slušnosti, dobru a zlu

.
       Poslední dobou hodně přemýšlím. A to hlavně nad lidskou společností a nad odpověďmi na otázky, které se tohoto tématu týkají, anebo z něj vyplývají. A jedna taková otázka mě napadla: "Co je to vlastně slušnost?" A tak jsem začal uvažovat, co o ní vlastně vím. Vím to, že slušnost je pozdravit tu paní od vedle, klepat, než někam vejdu, v mluvě nepoužívat vulgární slova a podobně.

       Nedokázal jsem přesně říci, proč tyto věci dělám a proč se chovám podle zásad slušnosti. Snad ze zvyku. Někdo mě to asi naučil. Zeptal jsem se tedy několika lidí, co si pod pojmem slušnost představují. Víceméně byla odpověď jednoznačná. Dozvěděl jsem se, že slušnost je jakési synonymum pro pojem dobro. Ano, to by souhlasilo. Jako malému dítěti mi byly denodenně předčítány všelijaké pohádky a příběhy, kde dobro vítězí nad zlem. Později jsem přečetl snad všechny komixové příběhy Rychlých šípů a tuto literaturu jsem neskutečně miloval. Není snad jiného člověka než dítěte, který by si tolik jako ono přál, aby vždy zvítězilo dobro nad zlem.

       A všude mi byla dávána přesná podoba činů, které byly dělené na dobro a na zlo. Západní společnost mi přesně, většinou formou literatury, vsugerovala podobu dobra a zla. A věcem, které mi označila za dobro, začala dávat pojem "slušnost".

       Pokud se ale kohokoliv zeptám, co je dobro a zlo, tak většinou nikdo neví, anebo tvrdí, že to musí člověk vycítit. A já se ptám: "Vycítit? Či kdesi v podvědomí najít uložené podněty od 'vychovatelů', které nám tyto dva pojmy určili?"

       Vyložím zde takový příklad. New York - 11. září 2001 - Světové obchodní centrum - DOBRO, nebo ZLO??? Vím, že valná většina z vás teď odpoví: "No samozřejmě zlo!" Ale já se ptám: "Máte pravdu?" Vy si určitě myslíte, že ano. Ale proč si ta druhá polovina lidí na této planetě myslí, že je to dobro a také, že oni jsou ti, kdo mají pravdu.

 Tedy - pro (přibližně) polovinu lidí čisté zlo, pro další část jasné dobro. A já se opět ptám: "Kdo z vás má pravdu?" ale zároveň si na tuto otázku musím sám odpovědět: "Ani vy, ani oni!". Nějaký člověk si kdysi dávno určil pojem dobra, a někdo jiný si ho určil jinak. Potom si ho každý po svém šířili a vnášeli svůj názor do podvědomí spousty dalších lidí.
        A já říkám: "Dobro a zlo ve všeobecném pojetí NEEXISTUJÍ! Něco se může tvořit a něco se zase může likvidovat a je na každé svobodné vůli každého člověka, jak si dobro a zlo určí(nebo neurčí)."

 Ale pokud se vrátím zpět ke slušnosti, pojmu, jenž zastupuje to neexistumící dobro a otázce: "Co je slušnost?" Tak můžu odpovědět, že slušnost není dobro, ale pouze přetvářka lidí, kteří buď chtějí být dobří, či jenom vypadat dobří, jelikož tato touha konat "dobro" je v lidském podvědomí již od dětských let. A nejhorší je, že si málokdo tuto přetvářku dokáže uvědomit.