Konečně vidím tě jasně

Vidím tě nahou v záři dnů budoucích

Vidím tě stejně jasně,

jako právě teď vidím padat líně sníh

Padám dolů s ním

Sebevědomou pózu náhle vystřídal lesk očí zoufalých

Souvislosti se mi ztrácejí v labyrintu vzpomínek,

ale tebe přesto vidím jasně

       Se mnou?

       Beze mě?

                         Teď je to jedno....

Vidím ty rozpačité doteky,

pohled plný očekávání,

teplo tvého těla

                     a pak možná ještě dál

Nebyla to cesta?

Nebylo to vítězství?

Nebyl to snad všechno jenom sen,

co se mi včera zdál?

Přes všechny hromady popsaných papírů

Přes všechny společné slzy

Přes všechny skryté smutky

Přes všechny zadupané touhy

Přes všechny nevyplněné skutky

Přes všechny tiché hádky

tě s nostalgickým pohledem zpátky

                        vidím jasněji než kdy dřív....