Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCestou do sebe
13. 09. 2000
3
0
1439
Autor
Corwin
Nikdy přesně nevím KAM mám danou věc zařadit (a bylo mi to i vytknuto :o)) Zařadil bych to mezi říkanky, ale takovou kategorii jsem prostě nenašel. ;o)
Někdy nám hlavou pobíhají skřítci
Nezbední tuláci plni vzpomínek
Co máme na srdci, co je duši k tíži
Pláč i úsměv, smích i smutky,
Znějí v jejich krocích ozvěnou.
Pomalu na procházce uvnitř sama sebe
Na cestu okovem si staré škrpály
Výmoly omylů se střídaj s duhou nebe
To radost i láska, něžnost i cit
Prodraly se mlhou poztrácených lokýnek.
Po cestě otřepem sníh z ramen
To ledový klid otřel o nás tvář
pravda a lež, někdy tvrdší nežli kámen
poznat či nepoznat, milovat či ranit
nikdy se v životě nezavděčíš všem
.
krásně se mi snilo...
moc a moc se mi to líbí - tak jeden pravdivý TIP (i když je to zoufale málo :-))
Pravdivý, hezky popsaný a to zařazení je určitě v pohodě, pod pojmem říkanky si hned představím něco jako "Skákal pes....", takže takhle je to určitě lepší...