Pohádka ze současnosti!

Změna je život

 

Úvodní slovo:

„V jedné úplně zapomenuté části České republiky je jedno velmi zvláštní město, ve kterém do dnes panuje král a královna. Tohle maličké království se jmenuje Jorlánsko. Vládne v něm strarý král s manželkou a tenhle zvláštní párek má dvě dcery Rameradu a Berádu, které samozřejmě vyrostly v tom nejvetším přepychu a dostalo se jim nejlepšího vzdělání, aby jednou až nastane čas mohli usednout spolu s urozeným manželem na trůn. A tenhle příběh se udál právě v době, kdy nastal čas, aby se obě princezny ujaly svých povinností a vdali se za jim určeného muže..“

 

Pokoj princezen – je zde Ramerada s Berádou a čtou si knihy. Do pokoje v tom přichází královna.

Královna: „Dcerušky vidím, že se pilně učíte. To je moc dobře. Váš budoucí muž to ocení.“

Beráda: „Muž? Jaký muž? My se budeme vdávat?“

Královna: „Ale jistě holčičky, jak obě dobře víte za necelý týden se stane dospělými a také dobře víte, že v našem království nesmí být žádná dospělá žena bez muže. A už vůbec ne, když je princezna jako vy dvě.“

Ramerada: „A jak ti muži vypadají?“

Beráda: „ A kdy je uvidíme?“

Královna: „Otec je dnes pozval na večeři, tak se hezky oblečte, protože uvidíte muže, s kterými strávíte celý život.“

Všichni z pokoje odchází.

 

Do jídelny přichází král a šlechtici,kteří si mají vzít princezny.

Král: „Takže moji milý, musíte být na mé dcerušky hodní. Jsou ještě nezkušené a mladé, ale určitě si budete rozumět.“

Přichází služka..

Služka: „Pane králi, přichází Královna a princezny.“

Král: „Tak je tedy uveďte všichni už čekáme.“

Služka přivede královnu a princezny.

Král: „Zdravím vás dámy. Drahá... Políbí královně ruku.  Takže Berádo představuji ti tvého budoucího muže Francise. Je to jeden z nejlepší šlechticů, který strávil celých deset let u našich největších spojenců, kde učil matematiku a etiku, takže si jistě budete rozumět. (Francis je starý,vousatý,brýlatý,podsaditý a nesympatický dědek)

A ty Ramerado, tohle je tvůj muž Colin. Je také velmi dobrý šlechtic a navíc je to učitel astrologie - Jistě si spolu budete mít o čem povídat, protože má dcera se taky zajímá o hvězdy. (Colin vypadá stejně hrozně jako Francis)

Služka: „Dáte si nějaký předkrm nebo máme hned podávat hlavní chod?“

Královna: „Myslím,že s jídlem chvíli počkáme. Teď můžete jít.“

Služka se omluví a odchází.

Colin: „Těší mě princezno.“ (Políbí jí ruku a totéž udělá i Francis)

 

Princezny jsou spolu v pokoji a povídají si.

Ramerada: „Mě se ani jeden z nich nelíbí.“

Beráda: „Mě to nepřijde jako dobrý nápad brát si úplně cizího člověka, ale jsme princezny... (Zaslechnou tři dívky, které procházejí pod oknem – Annu,Martu a Moniku)

Anna: „Tak mi to rychle řekni. Jak jste se včera měli? Čekám na to celý den.“

Marta: „Bylo to skvělý. On je tak romantický… Představ si, že mě vzal do parku. A tajně mi utrhl jednu z královniných růží. A co jste včera dělaly vy?“

Monika: „Já jsem celý den zůstala zavřená doma, ale těsně před tím než jsem usnula se pod oknem objevil Nicolas a do půl noci jsme si povídali. Jenže potom na to přišla matka a já mám týden domácího vězení.

Anna: „Takže to nemůžeme jít zítra na ten večírek. No, nic domluvíme se na jindy a víte, co jsem včera dělala já? Byla jsem s Brunem. Potkali jsme se na cestě ze školy a pak jsme vyrazili tancovat. A představ si, že mě políbil.

Marta: „Vážně a jaké to bylo?“

Anna: „Nic krásnějšího jsem nezažila ...“(dívky odejdou apod okno přichází Andrés a Michel)

Andrés: „Tak mi to včera konečně vyšlo, představ si, že jsem jí pozval do parku a ona šla! A taky si představ, co se tam stalo ...“

Michel: „To ti nevěřím,vymýšlíš si!“

Andrés: „Nevymýšlím, představ si, že spolu už chodíme.“

Michel: „Bože, ty se máš, já pořád nic. Mariana si mě ani nevšimne a ty už boduješ.“

Andrés: „To víš, kdo umí, ten umí ... (chlapci odejdou a Ramerada s Berádou si vymění pohledy)

Ramerada: „Já půjdu za otcem a všechno mu řeknu, takhle to nechci – vždyť jsme si nic neužili – pořád jsme jen tady a teď si dokonce máme vzít takové…“

Beráda: „Jasně jdi, protože já si nechci zničit celý život s nějakým staříkem!!“

 

V králově pracovně.Je tam král a dva  poddaní – Ronaldo a Sofie.

Král: „Já už nevím, co s vámi mám dělat. Pořád to samé. Kolikrát jsem vám domlouval. Všichni šlechtici jsou z vás na nervi. Jeden dokonce požádal o dovolenou a druhý zas odešel do jiného království. Proč pořád tak zlobíte? Proč?“

Sofie: „Vy se ještě ptáte? Nemůžeme dělat vůbec nic. Stačí, abych jenom zívla a hned se musím zodpovídat, že jsem udělala něco, co mi nedovolili. Šlechtici se chovají jako blázni. Pořád nám rozkazují a vůbec nás nenechají v klidu. Myslí si, že mají pořád dokola jenom pravdu.“

Král: „Ale to je snad jasné. Vy jste jenom poddaní a oni šlechtici. Musí vám rozkazovat jinak by se celý systém našeho království zhroutil!“

Ronaldo: „Možná by se měl zhroutit! My jsme taky lidi. Stejně jako oni! Nemají právo nám rozkazovat.“

Sofie: „Ano a my si to už nenecháme líbit!“

Do pokoje vběhne Ramerada

Ramerada: „Tatínku, chci s tebou mluvit o panu Colinovi a taky panu Francisovi. (Všimne si Andrése a Ronalda, na kterého se dlouze podívá. Najednou se jejich oči setkají. Oba se usmějí. Král si toho všimne a hned zakročí.)

Král: „Víte, co vy dva. Jděte my z očí. A doufám, že je vám jasné, že jestli se to bude opakovat, tak vám to už jen tak neprojde.“

Oba odejdou ,ale ještě předtím věnuje Ronaldo dlouhý pohled Emeraldě.

Král: „Tak cos chtěla? Víš, že nemám rád, když mě rušíš při práci.“

Ramerada: „Já vím, ale chci si s tebou promluvit o té svatbě.“

Král: „Tak mluv.“

Ramerada: „Dobře tati, ale nesmíš se zlobit. Chci ti říct jenom jedno.My si je nevezmeme!“

Král: „Zbláznila ses! Okamžitě jdi za Berádou do pokoje! O tomhle nechci nikdy slyšet – jste dcery krále a k tomu náleží jisté povinnosti! Jdi hned pryč a zapomeň na takové bláznivé nápady!!!“

Ramerada odchází doslova s otevřenou pusou.

 

V pokoji princezen.

Ramerada: „Nesmíme si to nechat líbit. Musíme jim nějak dokázat, že se spletli.“

Beráda: „Ale oni nás nebudou poslouchat. Musíme jim ukázat, že nejsme jenom loutky s kterými si můžou hrát. Vzbouříme se!“

Ramerada: „Ano a začneme s tím teď hned. Zavoláme služky a řekneme jim, aby nám přinesly nějaké jejich oblečení a oblečeme si to na večeři. Otec bude zírat!“

Beráda: „Hned dojdu pro Helenu a Paulu.“

Odejde a mezitím se pod oknem objeví Ronaldo.

Ronaldo: „Princezno, jste to vy?“

Ramerada: „Ano a ty jsi Ronaldo,že ?Vzpomínám si na tebe.“

Ronaldo: „Opravdu? To jsem rád, protože já na vás nemůžu zapomenout. Řekněte nechcete si někam vyrazit. Třeba do parku?“

Ramerada: „Ale já nevím jestli budu moct...“

Ronaldo: „Prosím vás...“

Ramerada: „Tak dobře nějak si to zařídím.“

Ronaldo: „Tak v osmé u té největší jabloně v parku.“

Když odejde,tak přijde Beráda se služkami,které nesou oblečení.

Beráda: „Sestřičko, holky mi slíbili, že nám půjčí svoje oblečení – Podívej už ho i ho přinesly.“

Helena: „A na co ty věci potřebujete?“

Ramerada: „To je královská záležitost. A teď nám řekněte, co s tím...“

Paula: „Přinesla jsem vám svoje nejhezčí džíny a taky tílko, aby vám to slušelo.“

Helena: „A já vám přinesla taky džíny, ale místo tílka svojí oblíbenou košili. Zkuste si to.“

Beráda: „A není tohle spíš pánské oblečení?“ (Ukáže na kalhoty)

Paula: „To je výkřik poslední módy v cizině je to obrovský hit.“

Ramerada: „To je přesně to, co potřebujeme! Půjdeme si to zkusit.“

Všichni odchází.

 

V jídelně. Sedí tam král, královna, Colin a Francis a všichni čekají na princezny. Ty se objeví ve dveřích...

Král: „Co to má znamenat?“ (Řekne a ukáže na jejich oblečení)

Královna: „Vy jste snad osleply nebo úplně ztratily soudnost?“

Ramerada: „Ne, mami tohle se teď nosí.“

Beráda: „Chceme vám tím říct, že máme své názory a vy nám do našeho života nemáte, co mluvit!“

Francis a Colin se zvednou.

Colin: „Tohle všechno je kvůli té svatbě?“

Král: „Ale kdepak. To je jenom dočasné nervové selhání. Naše dcery se totiž hned teď půjdou převléct.“

Beráda: „Ne, nepůjdeme!“

Francis: „No, pane králi myslí, že jsem tolik nestudoval jenom proto abych si pak vzal takovou šílenou princeznu.“

Colin: „Já bohužel musí souhlasit s panem kolegou. Odcházíme.“

Oba odejdou z místnosti.

Král: „Vám snad opravdu přeskočilo. Teď je budeme muset prosit, aby se vrátili.“

Královna: „Tatínek má pravdu, tentokrát jste to přehnaly.“

Ramerada: „Je mi líto, ale my už nebude poslouchat vaše příkazy. Za necelý týden budeme plnoleté a konečně taky svobodné!“

Beráda: „Už nám nebudete poroučet!“

Odejdou a nechají tam stát překvapeného otce s matkou.

 

Před největší jabloní uý čeká Colin.

Ramerada: „Omlouvám se, že jdu pozdě, ale měla jsem trochu problémy. (Už má sobě zase šaty)

Ronaldo: „A co se ti stalo?“

Ramerada: „Ale musela jsem otci vysvětlit, že se nechci vdát za toho hlupáka.“

Ronaldo: „Takže se nebudeš vdávat?“

Ramerada: „Asi ne. Ale ráda bych...“

Ronaldo: „A Emeraldo myslíš, že by sis mohla vzít mě?“

Ramerada: „Strašně ráda. Už jsem měla strach, že se nezeptáš.“

Padnou si do náruče.

 

Nadšená Ramerada jde za Berádou, aby jí všechno řekla. Ta si, ale balí věci.

Ramerada: „Sestřičko, co se děje?“

Beráda: „Já, jsem se rozhodla odjet. Chci poznat jaké je to v jiných zemích. Jak se žije jinde. Nevěřím tomu, že je všude tak špatně jako tady. Já chci být svobodná.“

Ramerada: „A já ti zrovna přišla říct, že se budu vdávat.“

Beráda: „A za koho?“

Ramerada: „Za Ronalda. Jednoho z poddaných. Změníme spolu tohle království!“

Beráda: „To je dobře sestřičko, ale já tu stejně nebudu. Chci ještě dnes odjet.“

Ramerada: „Chápu tě. I když mi budeš chybět.“

Beráda si bere kufr a odchází.

 

Ramerada s Ronaldem jde za otcem,aby mu oznámila svou svatbu.

Ramerada: „Tati, chci ti říct, že se budu vdávat a nepřijmu žádné námitky.“

Král: „Dobrá dcero. Bylo mi jasné, že tohle nastane.“

Královna: „Vždyť mi jsme s otcem kdysi provedli totéž.“

Ramerada: „Cože?“

Královna: „Ano, já byla obyčejná služka a tvůj otec princ a přesto jsme se vzali.“

Král: „Nemáme tedy právo bránit ti ve tvém štěstí.“

Ronaldo: „Děkuji vám králi.“

Král: „Ne, Ronaldo. Teď jsi král ty!“

Přijdou všichni,co hráli a společně s Rameradou a Ronaldem říkají: „Teď nastanou nové časy. Budeme svobodní. Náš král a královna vše změní a naše království bude svobodné. A svoboda, kterou zavedou tu zůstane napořád a kdo ví možná konečně poznáme jaký je život mimo naše království a už nebudeme izolováni od zbytku světa.“

Závěrečné slovo: „A žili šťastně až do smrti.“

 

KONEC

 

 

 

---