Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Píseň osamění

11. 07. 2006

1905

Autor

Mstitel_s_píšťalou

Kdo neví, oč jde, nemůže dost dobře tuto báseň pochopit. Proto nečekám, že by tuhle báseň moc Písmáků pochopilo. Je věnována všem těm 130 lidičkám na 2.běhu ČHTM 2003, se kterými jsem se mohl podělit o sebe samého...

Utichly kroky spěchajících

a jejich smích se rozplynul v poledním žáru.

Tam, kde dřív seděl jsem

opuštěn jak šiška v lese,

jen stébla trávy teď hrají karty.

Smutek tu číhá za každým stromem.

Slunce a déšť brzy smyjí všechny stopy.

Stopy po těch, kteří tu byli,

smáli se

a milovali.

Je tu hrobové ticho.

Jen listy pod taktovkou větrných křídel