Vražda v melancholii

jsi mrtvá
aspoň doufám
že jsi
z tvých mrtvých úst
už může vylézt leda tak nějaký ten červ
...ale hláska už NE

v hlavě mi zní tvůj smích
když jsem tvé tělo čtvrtil
kousek po kousku
byl silnější než výkřik bolestí,
kam se hrabe utrpení
zněl ulicí - třištil okna - umíral
ani ďáblova děvka
by se za něj nestyděla

taky máš pěknou lebku,
i když dá dost práce ji očistit
...takové služby nikdo neposkytuje
musíš si vše co odřízneš očistit sám
zatracenej systém

ale neboj, na tvoje pohlaví se nekouknu
každý by měl mít určité soukromí,
v místech, kde je na to zvyklý
...za lebku a ty zbytky vevnitř
se snad nestydíš...?!

proč ti ten člověk, co šel okolo
taky nevrazil něco do těla ?
copak neslyšel tvůj silný smích ?
...asi se mu nechtělo
bastard
...ani nepozdravil
a to bydlí kousek ode mě

mám doma velkou poličku
tam si tě vystavím
V každé lebce je nachystaný diktafon
přesně s tím, co ten člověk řekl naposledy
...ty jsi se smála
asi si tě vezmu do postele
a až vydechnu naposled
budeš mojí inspirací
pro smrt...

myslím, že jsi udělala
tu nejkrásnější věc
ve své smrti
děkuju