Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsem jen holka, co se všeho bojí...
Autor
mrtvolala
Občas mi někdo řekne:
Jsi přece docela hezká holka, tak proč…?
A já zaraženě mlčím
Rychle si zapálím
(pokud zrovna nekouřím -
- A já kouřím hodně
Cigára i ptáky)
A leju do sebe všechno
Co je zrovna na stole
Občas mi někdo řekně
Jsi přece docela chytrá holka, tak proč…?
A já jen hluboko uvnitř tiše brečím
Protože vím,
Že svět, ve kterým žiju je hnusnej
Ale znám ho.
V něm se sama neztratím.
A TEĎ POZOR! KONEC MÁ DVĚ VERZE. KAŽDÝ NECHŤ SI VEBERE, CO JE MU BLIŽŠÍ:
VERZE A:
Šla bych do péčka, vážně šla.
Šukala bych už jen z pěknýma mužskýma
A ti, co jim to dneska kouřím
By si tak akorát mohli stahovat moje fotky z Internetu
A hezky si ho nad nima honit
Děsně by mi to na nich slušelo
Všem těm holkám to děsně sluší.
Byla bych v balíku.
Jenže je to svět, kterej neznám..
Asi bych se tam ztratila.
Při mý smůle by můj první a poslední biják
Kterej bych točila
Byl snuff.
VERZE B:
Což takhle péčko?
Páchne příslibem novýho života.
K šukání jen samý krásní kluci.
A moji milí hulibrkové?
Probděný, prohoněný noci,
Krví podlitý oči přilepený k monitoru
A žíla naběhlá k prasknutí
Tak moc by mi to slušelo
Všem pornohvězdám to děsně sluší.
Šla bych do toho, věru šla.
Je to neznámej svět.
Při mý smůle bych stihla natočit
Akorát tak jeden skvělej
Snuff!