Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLesní mech
29. 07. 2004
2
0
949
Autor
Dark_Angel
LESNÍ MECH
Temné pouto tvého strachu
rozedírá mojí hruď;
na lících mám stopy krve
a tvé sliny - potměchuť...
Umírám a v křečích touhy
poznávám tvůj horký dech,
život krátký, konec dlouhý,
rozpozná jen lesní mech...
Fairyfromdarkness
10. 11. 2004Pomerančová
30. 07. 2004Dark_Angel
30. 07. 2004Řízek_avíz
29. 07. 2004
je to sranda, rým mech - dech jsem právě viděl, asi o sedum dílek vejš, modrá smrt, tuším... nejsi srna?
Bych se vrátil ještě. K prvním vršům. Jeho strach rozdírá její hruď... zevnitř, zvenku? Asi zvenku, krev na lících je pak taky zvenku, násilí asi bude fyzický. Jedovatá slina. To když pak umírá, asi si ty sliny vyměňovali. Neskládá se mi to. Mělo by?
Ok, taky bych se při znásilňování bál, že půjde hajný. A drásal bych ji o to víc. Čí je ta touha? Ale hlavně – co rozpozná mech. Nebo kdo rozpozná mech?
Tak vám nevím, děti, nevím o čem to je. Mělo to bejt tajemství? Měl jsem si to poskládat z náznaků? Neposkládal jsem... zdá se mi to rozostřený... stala se chyba? A přitom se mi ta první sloka líbí... ono je ot samozřejmě i rytmem a zvukem... se vyvedlo... ale...