Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vítr pro smích

22. 09. 2000

2109

Autor

Barka

asi bych těžko vysvětlovala, jak ta básnička vznikla. Možná není ani dost smysluplná, kdo ví...

Kolem ohně jiskra sebe, co obvykle tam sedává, všude temno, rudé nebe, dej to, co se nedává. Jiskra, co skrápí suchá místa, kam chodí spát jen smutná zvěř, pak ptáš, co vidíš v mžiku, co můžeš, dej a nebo věř. Když padne kapka vedle jiskry, dá se v proudu oheň vodě sám, k tomu se slunce tiše směje a celý svět pro tebe nepoznán. Každý chce ztratit jen svůj rozum a myšlenky rozdat jak perly světu, pak nezůstane ni jeden sen a stěží člověk sestrojí i obyčejnou větu. Potom smíchem nakaž vítr a prodej to, cos dříve na trhu si koupil, vždyť pláč jen odlesk zlověstného smíchu, když jsi sklenku do dna dopil. Ten vítr zavři do železné klece a vodou ji něžně přes rok krop, neuteče, vydrží ti věrně a ke konci začátku ani krok.

SlečnaMezková

22. 05. 2001

Dát tip

sakra,je to síla,je to dost dobré,tip

SlečnaMezková

22. 05. 2001

Dát tip

sakra,je to síla,je to dost dobré,tip

Prokletí

28. 11. 2000

Dát tip

*Vítr pro smích: viz zirafka, Tvoje básně pro mne maí hodnotu spíš filosofickou než striktně poeticko literární, vidím Tě jako autorku, která se svoje úvahy snaží dát lidem ve verších ... držím Ti palec ... v předposlední sloce jsi měla zkrátit verše, ju? m.