Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚsměvátko
05. 08. 2004
2
0
3997
Autor
Arienalia
Jako slunce vzlyká nad obzorem
A konejšivě hladí mraky..
Není záře marnotratnější snad!
I ta se však baldachýnům noci
Čiperně vzdaluje
K nitru mého já,
Aby jej vzala za ruku
a rozesmála..
Ajuschka: To máš jedno ;-) Byla věnovaná a líbila se (alespoň mi to bylo řečeno) :-)) A o to jde!! Děkujuuu za chválu!
*zasněný úsměv*
Hezoučké...
...A...Dvojčátko ??
"Zcela ztracený ze všech dní je ten, v němž se člověk nezasmál."
Neztrať dnešní den, dcero Tolkienova...
Myslím na Tebe.
vesuvanka: Milá báseň pro milou osůbku :-) Děkuji Ti!
Lancelott: Asi tak :-) Děkuji
vesuvanka: Taky Janička? Pěkné! To se mi to daří! Všechny milé osůbky kolem jsou Janičky :-) Nemáš za co ;-)
Zcela ztracený ze všech dní je ten, v němž se člověk nezasmál...
máš pravdu... a báseň je nádherná
Úsměvátko - už ten název je něžný
Jako slunce vzlyká nad obzorem
a konejšivě hladí mraky...
K nitru mého já,
Aby jej vzala za ruku
a rozesmála
Milé... díky moc a velký TIP