Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAle...tak to prostě chodí...
Autor
reona
"Teď se asi měsíc neuvidíme"
"Aspoň se na sebe budeme víc těšit..."
To zní optimisticky, že?
Ale...
My dva...to není shakespearovské drama o láse i pomstě...a už vůbec ne o životě!
Jsme oba jen pěšci v této partii? Nebo snad král a královna?
Když jsme spolu sami, v našem světě, tak na tom nesejde...
Naše duše nesplývají...naše těla ano
(ne, teď opravdu není vhodná chvíle na úvahu o tom, co je duše...)
Šance se nerozdávají, šance se kradou...a já si dvakrát týdně ukradnu tebe...
"Tak pozdravuj manželku a polib za mě děti"
Ne, tohle neříkám nahlas, nebudu přeci riskovat, že už se neuvidíme...
Cože? Slyším někoho říkat "svědomí"?
Dorovnávám a přihazuji touhu, vášeň a únik..to nepřebiješ!
Život je prý jen hra...ale která? Poker, šachy?
Ale co, teď jsi na řadě ty, tak...
"...táhni!!!"