Až jednou vstanu

Až jednou vstanu
a se sestrou únavou naplníme byty vůní
z posledních víl
Vrátím se do zrození Postmortalie
A tak
jsem si dnes ráno vyčistil zuby i boty
obul si boty
vyhlédl na smog na město
a vyšel do netu...

A hádal se tam
s lidma co se hádali se mnou
A léto se sklánělo
A Jeden nick napsal krásnou báseň
o mě a o jiných ídéčkách
co jsme včera chlastali na Slamníku
a hádali se tam
Toho si Jeden nick vůbec nevšiml
A pak...

...mi to zas došlo:
jinak než Subham astu...
nelze

A když mě pak přešla ta opilecky mystická
padal jsem z nezrozené země a ztrácel to
jako ty, Sfingo,
moje dítě,
stárnul a stával se zlým
zase bylo pozdě
bylo pozdě na všechno
skláněl jsem se jako Slunce v létě
nad klávesnicí v mlze duze
a tak dál...

...subham astu sarvadžagatam