Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBum!
29. 09. 2000
0
0
2069
Autor
Kvetina
Letím takhle napříč světem
rozhrkaným Jumbo Jetem.
V nohách slunce
v hlavách země
copak to tu duní temně?
Vidím stromy, cesty, lidi…
Utíkají. Snad se stydí.
Vidím domy, vidím střechy…
Co to padá? Nějaké plechy…
Vidím řeky s čirou vodou,
ryby, co v těch řekách plovou,
Hele, koza! Ovce spíš.
Proč letíme stále níž?
Pročpak letoun dolů míří?
Proč se země rychle blíží?
Co to vpředu? Velký dům!
Ani jsem nezaslech….
Poslední slovo si jistě duchaplný čtenář doplní sám.
mam poprskanej monitor
jedinné, co bych Ti vytkla je, že občas nesedí počet slabik, ale to je maličkost
vsadím se, že vznosnější poezii píšeš, jinak by tě fakt bylo na tohle škoda
Miracleion
03. 10. 2000
Klárko, děkuji uctivě za uznání. Mělo to být k smíchu. Podtitul by zněl: kterének, který čumí z okna a nechápe, co se kolem děje.
Kristova noho, copak si z toho můžeme dělat legraci?
Nerozumím. Pokud je ti to FUK, proč tolik vykřičníků? Nebo to snad má být citoslovce obdivu? Ale to zní spíš "Pfjůůů", nebo ne? Nebo tím chceš naznačit, používaje cizí jazyk, že je to k pomilování?