Kletba noci

Podívej, měsíc ti už zase září na dlani

nad hlavou Orion

a šustot myšek

promění tichou pevnou tmu

v půlnoční houpání

ve snech

Létají sem, tam a zpátky

před prskavkou zavedou tě do pohádky

Pak náhle všechno usíná

už nemyslíš  a krajina

se znovu tiše vlní

neporuš to sametové chvění

Teď kobylka si brousí nožky o brnění

a mrak nad zemí

zas zakryl měsíční záři

hledíš tam

a tvoje oči ve tmě září

a zas a zas hledají ta krásná slova

ukrytá někde ve výši

ve hvězdách,

co blikají jak koráloví měkkýši

A novoroční světlice

se zvolna lehce houpou nocí

bez závanu větru, bez pomoci

a hledíš na ně

okouzlena krásou

to nejsou hezký kytky

co je zítra ráno ovce spasou

Ony jen schoulí se kamsi přede dnem

a až zase večer zajde slunce

přijdu obejmout půlku světa

zahalí tě svým zlatým snem

- zas dýcháš tmu zpívajícího léta

a měsíc vychází nad lesem