Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Splněné přání

12. 09. 2004

2897

Autor

andromeda

Kdysi dávno

řekl jsi pár slůvek

do větru,

-být tak stromem...

Ve stínu stromu

jen tak sedím,

nade mnou lístky šumí,

lístky větví,

rukou tvých...

Větru tiše se zpovídáš

a modlíš se

za lidi,

za život,

za sebe...

Ten strom jsi ty.

Každý den za tebou chodím,

dáváš mi sílu,

stín

i naději

- a já tě objímám...

Snad konečně jsi šťastný,

protože

to jediné

sis přál...

Robus

14. 09. 2004

Dát tip

do dutin stromu ukrývá se ptačí křídlo jež tě objímá do listí vykukuje úkryt ten přijímá... T*

kramny

14. 09. 2004

Dát tip

jo ten konec mě taky dostal. Ten začátek a střed se mné zdá takový klišovatý... Větru tiše se zpovídáš... lístky šumí.... ale jinak docela good.

ponetka

14. 09. 2004

Dát tip

ten závěr tomu dodal tu správnou atmosféru...a vůbec je to takový miloučký povídání *

Ten strom jsi ty. Každý den za tebou chodím, dáváš mi sílu, stín i naději - a já tě objímám... Snad konečně jsi š'tastný, protože to jediné sis přál... Je nádherná celá a barva písma (naděje) umocňuje atmosféru... velký TIP dílku i Tobě