Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČerná a bílá
21. 09. 2004
5
0
3633
Autor
_Rebelka11
Tam, kde je obzor, studené zátiší,
budu jen sama, nikdo mě neslyší.
Já věřila, že jen on při mě bude stát,
není to tak, holka, nech si to zdát.
Kde černý kůň s bílým králem stojí, zbyla jen samota a srdce bolí...
Tam za obzor v samotu já budu se upínat,
na lásku krásnou budu jen vzpomínat.
A až má bílá věž spatří v sebe stíny,
přiletí anděl s bílými křídly.
Perutí mávne a překryje šachovnici,
řekni mi, kdo dá srdce smutné milovnici?
Ty nebudeš plakat na čerstvém hrobě,
to tělo stejně nepatří tobě....
Proč jen jsi dával mým snům šanci?
Nebudu brečet........
_Rebelka11
09. 11. 2005_Rebelka11
08. 11. 2005_Rebelka11
07. 11. 2005
neboj já bojuji, ale u této naší věci je mi to už skoro jedno, protože to už nemůže být nikdy jako na začátku...
_Rebelka11
24. 10. 2005
..je to zvučné a příjemně prošpikované citem..I když tuhle poezii zrovna nemusím..ale prostě za tip to stojí, Rebi:) *
/Jen ať čtou o kvaltních verších../
_Rebelka11
31. 05. 2005
Neodvážím se kritizovat, že rýmy jsou pravé, levé, nahoře, dole!
To je nesmysl. Já z toho cítím srdce. Pronikla jsi do svého JÁ a krásně jsi to popsala. Asi půjdu do učení! :-) t*
_Rebelka11
04. 02. 2005_Rebelka11
24. 09. 2004
zatímco některé verše jsou naprosto primitivními přímočarými rými (zátiší/neslyší, šachovnici/milovnici), jiné jsou z fonetického hlediska hodně v rozkmitu (v sebe stíny/s bílými křídly) a další se nerýmujou vůbec (s bílým králem/srdce bolí...). ale námět je velmi dobře zpracovaný:o)