Výkřik!

jo ale objektivita je stejně jen jedna... Ježiš, chlape, nepřej mi mír. Štěstí klidně - to mi nevadí, ale s mírem na mě nechoď... to je dokonce na další diskusi:))) Já mám totiž mír spojený s pohodlím, tedy pacifismem, zaslepeností - nevidění problémů druhých nebo nechtění vidět a s věcí, kterou si lidé určitě nezaslouží. Když to hodně přeženu, tak raději budu žít ve válce než v míru. Ve válce bych toho totiž mnohem více zažil (=prožil) a pochopil a můj život by pak nebyl jednotvárný, nudný, slaďoučký, stojící na jednom místě... Asi tě začínám trošku štvát, co?:)))) Hodně štěstí přeju:)

nu, uzavřel bych to asi tak, že máme na věc různé názory, které jsou oba správné, jen záleží na úhlu pohledu :-) S pozdravem a přáním míru a štěstí, Aj van

Jsou i lidé, kteří si své přetvářky nepřipouštějí, či o nich nevědí a jsou pro ně automatické. Vím, co mi chceš říct, ale už jen to, "být sám sebou" odporuje tomu, přetvařovat se...

Neodporuje, jen těžko představuje. Ale jak chceš...

On je rozdíl chovat se přirozeně a být sám sebou. To možná chtěl pozorovatel říct....

ach tak.... no, každý se občas přetvařuje, nebo se aspoň chová jinak, než je pro něj přirozené

pokud se budu přetvařovat, budu o tom i vědět, což znamená, že přetvářka bude patřit k mým vlastnostem a já tedy budu sám sebou... Už chápeš, co tím myslím? Jak se na to dívám? Buď jsi sám sebou stále a nebo nikdy, protože se každou chvilkou měníš a nikdy se tak nechováš "přirozeně"...

"nesouhlasím" - z toho se já nic nedozvim. Čekal jsem spíš, že připojíš důvod nesouhlasu.

taky? nechápu... Já jenom nesouhlasím?

Umim taky jenom nesouhlasit...

nesouhlasím, pozorovateli

je ale to dílo je stejně děs

Sám sebou jsi buď vždy nebo nikdy.