Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKvěty Ticha
01. 10. 2004
5
0
3758
Autor
JARUB
Na hladině mlčení
vykvetla slova jak lekníny.
Svou křehkostí silná,
kořeny spojená s hlubinou pod nimi.
Hledám je,
lákám na krásné tóny,
tiše uspávající
i srdcem hřmotné zvony.
Něžně trhám
květy mezi námi
a v nastalém tichu
letím do ohně za hvězdami.
"Na hladině mlčení
vykvetla slova jak lekníny."
Hrozně se mi líbí, nejen tento obrat, ale celá je taková lehká, nenucená...sama proplouvá ústy a hrozně hezky se čte. *t + nej dílka =o)
Něžně trhám
květy mezi námi
a v nastalém tichu
letím do ohně za hvězdami.
Je krásná.... TIP
Nemíním polemizovat a ani si nemyslím, že bychom byli v rozporu. A už vůbec si nemyslím, že bych se mýlil nad estetickou hodnotou díla. Snažím se o víc, nejen o hodnocení díla, a do zbytečné polemiky se nechci nechat zatáhnout. Napsal jsem, co jsem napsal, s nejlepším vědomím. Snažím se vidět za svými kritikami i autora. V tom jsou mé kontexty.Svůj přístup považuji za správný.
Zoroaster: Děkuju moc a moc, v tvých slovech dlí mnoho pravdy. Děkuju za návštěvu, objevila jsem tvá dílka a jsou velmi nevšední, potřebuji na tě ještě mnohem víc času :o) A nelekám se ani těch nejdelších.... :o)
a2a2a: Tobě jsem již děkovala a opravdu vím, co jsi mi chtěl sdělit a i já to tak cítím a beru to jako konstruktivní návrhy do budoucna, a je to pro mě důležité.
Oba pánové: Oba máte pravdu! :o) A s oběma s vámi souhlasím a vážím si vašich zlatých (či žlutých?) názorů. :o)
Tak to je zcela pravda. Já to tak od začátku pochopila, jen jsem chtěla, aby bylo jasné, že to myslím vážně.... :o)
Jo, já jinak tedy taky nesladím. :o)
Dík!
Jokaste, Maureska: Moc díky! :o)
a2a2a: Děkuju moc za vážný názor - těch si vážím nejvíc, protože je málokdo ochotný je pod dílka sdělovat. Moc jsi mě potěšil, a dávám ti za pravdu, jen s tím filmovým úsměvem - víš, zní to asi teď dost divně, ale já jsem pravděpodobně nenapravitelná naivka a všechno co cítím a píšu myslím děsně upřímně..., třeba je jen trochu přeslazená a - jé promiň, ty vlastně nesladíš....? :o)
Janičko, ty všivačko, s tím neslazením se ti to povedlo. Chraň bůh, já tě nepodezírám z filmových úsměvů, to je obecné znázornění slov, která tím, že jsou hodně opakovaná, ztrácí na lesku a stávají se nevěrohodná.
Janičko, je vidět, že do toho vkládáš srdíčko, ale nenech se svazovat představou, že báseň má mít krásná, vzletná slova. Krásná báseň může být i z těch nejvšednějších slov. Je to jako v životě. Někdo ti řekne, - jé, ty jsi nádherná - a tebe napadne, co po mně chce. A někdo tě jen, tak, stiskne krátce za ruku a uhne pohledem, protože se bojí něco říct, protože to neumí - a tebe to více zahřeje. Rozhodující vlastnost máš, chceš psát, chceš potěšit, chceš být laskavá. Toho dosáhneš i tím, že řekneš, třeba - ještě jednou uděláš takovou býkovinu, zak tě přerazím, protože tě mám ráda. Víš, krásná slova jsou vždy podezřelá, stejně jako filmový úsměv. Takže, do toho, základ máš.
Každému se líbí něco jiného...a popravdě, i když to není nic moc nového, mě se to líbí...