Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěco smutného
01. 10. 2004
6
0
2112
Autor
Jajoch
Prý - napiš něco smutného
řekly mu její psí oči
a naléhala na něho
Do klubíčka se stočit
psal
nic nevidět a zemřít, spát
a dál
opít se rumem, cítit se
jak král
jak šašek, jako kat
a zase znova
naříkat
polykat
hořké sliny života
mrtvé stíny, samota
nic nevidět a zemřít, spát
Dost! Už stačí!
Do klubíčka se stočit
opít se rumem
Přestaň! prosila
Nepřestal
Smutku prý není nikdy dost
:-) Hehehe...*škodolibý smích* od Kvíka deprese potěší...*ještě jeden škodolibý smích*...:-))) Taky si to zarámuju....:-)
JJ, poslední věta mě vážně dostala. Myslím, že se mi to líbí celkově úplně,takže tip*
Ja to proste musim cist stale dokola...nemuzu tomu vytknout ani hacek...jako bys presne vedel,co citim a dal to na papir!
Podle mě by tohle ještě šlo...spíš si nejsu jistej okolo "naříkat, polykat" jestli to moc nerve do uší, zničehonic tak vedle sebe...
pouštní_kočka
04. 10. 2004
Pani...po tomhle muze byt clovek v nejblizsich hodinach jen tezko veselej...je to...nadherny,neskutecne smutny...neskutecne pravdivy...