Pramen vlasů

Pramen vlasů,

který leží ti v dlaních,

to jediné, co zbylo ti,

ona dávno už jen v tvých zdáních,

zjevuje se ti.

Jeden jediný pramen vlasů světlých,

co zahřeje tě na místech teplých,

toť vzpomínky na ni,

dal bys svůj život,

jen aby se vrátila

a bolest tvá se ztratila.

Pramen svázaný mašlí

už jednou jste se našli

a teď už nechceš bez ní žít,

nechceš jen její pramen vlasů mít,

ty ji chceš celou,

i kdyby jen jako dívku němou.

Pramen vlasů svázaný,

ta vůně známá,

kterou cítíš,

když nad životem šílíš.

Jen naděje malá,

že snad vrátíte se k sobě někdy

a už nic vás nerozdělí

ani lidé smělí,

to, co teď vás dělí,

už nikdy víc vás nerozdělí.