Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTouha
10. 10. 2000
5
0
2609
Autor
šroubek
Je podzim
padá listí, přijdou mrazíky
a já tu čekám na duhu.
Ve světle lamp
vydechuju mlhu.
Dívky nosí
v náručí
kytice
rudých růží,
a mě na rtech dozrály třešně.
Kéž by šel kolem
jen tak náhodou
neznámý poznán
bys mě pak políbil.
zajímavé... je v tom něco hlubšího... ještě si to párkrát přečtu a pak uvidím... uvidím tip na obzoru... :o) t*
v podzimním přechápání, na vysvětlenou unešená Sala, jde očařeně touze nechat dozrát třešně na zjevené duze
až opadnou samy...na podzim -krásně- bejvá :-)))))))
snílkovej romantik, co vydechuje mlhu zpod myšlenek ukrytých někde za ním.
Máš úžasný postřehy
tip
Nejdřív se ve mne cosi ohrazovalo proti známému obrazu rudých růží a třešní na rtech.... ale pak jsem to pochopil, usmál se a přivoněl k Tvým vlasům, které Ti podzimní vítr vehnal do tváře.
Polibek. "*"
JiKo: růže jsou krásné a ještě teď dokvétají a dívka s náručí růží je dívka milovaná
Javert: jde o překvapení, onoho neznámého vlastně znám,
chci, aby mě překvapil, je to o touze
Miroslawek
10. 10. 2000
Nechápu obraz dívky nosí kytice rudých růží - na podzim ?
Touha to je ono, toužit a čekat až to přijde. Toužit a najednou .. jé já jsem starý/á ...